komentář doplněn
Průmyslová výroba se v únoru meziročně zvýšila o 5,2% (Patria očekávala 5,0%) po lednovém nárůstu o 6,4%. Kalendářní variace stejně jako v lednu nehrály roli (příslušné měsíce loňského a letošního roku měly stejný počet pracovních dní).
Vysokou dynamiku růstu produkce si udržel gumárenský a plastikářský průmysl (+19,5%). Gumárenství a výroba plastů mají v ČR poměrně dlouhou tradici a navíc se těmto odvětvím podařilo díky zahraničnímu kapitálu úspěšně překlenout transformaci české ekonomiky a získat zákazníky na západoevropských trzích. Již čtrnáctý měsíc v řadě jsou meziroční přírůstky produkce v těchto průmyslových oborech dvouciferné a za posledních pět let se objem výroby téměř z dvojnásobil.
Čtvrtý měsíc se také zvyšují přírůstky ve výrobě dopravních prostředků, která patří svým objemem mezi hlavní průmyslová odvětví v ČR. V únoru se výroba dopravních prostředků meziročně zvýšila o 12,6%. Situace na automobilových trzích v západní Evropě je nyní složitá. Kromě celkového poklesu poptávky ovšem dochází také ke změně struktury poptávky od drahých vozů vyšší či střední třídy k levnějším modelům. Tomu odpovídají informace od našeho největšího producenta a vývozce v tomto odvětví. Škoda Auto oznámila, že dočasně snižuje denní produkci vozů Superb, naopak vzhledem k lepšímu prodeji v zahraničí byla zvýšena denní produkce Fabií. Podle ČSÚ přispěly k růstu výroby dopravních prostředků také vyšší produkce dílů přívěsů, návěsů a karosérií.
Desetiprocentního růstu dosáhlo koksování a rafinérské zpracování ropy. Tento růst ovšem nemá primárně nic společného s růstem cen ropy a plynu, neboť se jedná o reálné statistiky, nikoli nominální. Podle průzkumu ČSÚ došlo k růstu produkce v těchto odvětvích díky technickému benzínu a plynným uhlovodíkům.
Již půl roku můžeme v průmyslu pozorovat příznivou relaci mezi vývojem produktivity práce a mezd. V únoru se produktivita práce meziročně zvýšila o 7,9%. Nutno dodat, že k růstu produktivity přispělo také snížení zaměstnanosti v průmyslu o 2,5%. Průměrná mzda vzrostla o 3,7%, reálně o 4,1% (deflováno CPI), resp. 4,4% (deflováno PPI). Díky tomu klesly jednotkové mzdové náklady o 3,9%. Snižování výrobních nákladů zpomalením růstu mezd a snížením zaměstnanosti je reakcí na nepříznivou hospodářskou situaci v zahraničí a negativní vliv loňského posílení kurzu koruny na cenovou konkurenceschopnost české produkce.
V prognóze na příští měsíce převažují spíše negativní faktory. Indexy průmyslové produkce v zahraničí, stejně jako indikátory spotřebitelské a podnikatelské důvěry naznačují pokles zahraniční poptávky. Stejnou informaci přináší také indexy zakázek v českém průmyslu. Objem zakázek v průmyslu se v únoru meziměsíčně snížil o 9,4%, zahraniční zakázky se přitom snížily o 10%. Za celý letošní rok očekáváme zvýšení průmyslové výroby o 5,1%.
David Marek