Snížení úrokových sazeb není žádným překvapením. Detailní analýza inflačních faktorů zahrnující srovnání aktuálního a očekávaného vývoje hrubého domácího produktu a potenciálního produktu, porovnání inflačních prognóz s cílovým koridorem, vývoj inflačních očekávání a reálných úrokových sazeb jednoznačně směřovala ke snížení úrokových sazeb. Pokud uvedený výčet doplníme o další faktory stojící v pozadí hospodářského a cenového vývoje, uvidíme stále nevýrazný ekonomický výkon zemí EU a negativní trend na trhu práce brzdící možnost mzdové inflace.
Počítal jsem spíše s konzervativním scénářem snížení o 50 bazických bodů, modelové výpočty však naznačovaly možnost snížení o 75 bazických bodů. Tímto krokem by mělo být alespoň částečně kompenzováno zpřísnění měnových podmínek způsobené posílením kurzu koruny vůči euru a dolaru. Koruna od začátku letošního roku posílila vůči euru téměř o 5%, vůči dolaru o 15%. Pokud se neobnoví silné apreciační tlaky, mohly by v následujících měsících zůstat úrokové sazby stabilní.
V nejbližších týdnech lze očekávat úpravu klientských úrokových sazeb bankami. Nižší úrokové sazby budou znamenat nižší náklady na provozní a investiční financování, což by mohlo alespoň částečně kompenzovat nižší korunové tržby z exportu. Pokud exportní firmy volají po zásahu proti posilování kurzu, dostaly dnes odpověď. ČNB udělala, co bylo v jejích silách.
Snížením úrokových sazeb se také ČNB sníží náklady na sterilizaci zvýšeného růstu peněžní zásoby spojeného s otevřenými i skrytými intervencemi na devizovém trhu a odkupem privatizačních příjmů do svých devizových rezerv.
Ve srovnání s klíčovou úrokovou sazbou Evropské centrální banky se 14-ti denní sazba ČNB poprvé v historii dostala na nižší úroveň. Dalo by se tedy říci, že konvergence úrokových sazeb je již završena. Nicméně cesta do eurozóny je ještě dlouhá a do té doby se úrokové sazby v ČR a eurozóně mohou opět odchýlit.
David Marek