Hospodářské problémy Německa nepříznivě ovlivňují ekonomiky zemí střední a východní Evropy. Hrubý domácí produkt (HDP) Maďarska tak v posledním čtvrtletí loňského roku stagnoval, zatímco rumunská ekonomika klesla, ukázaly dnešní statistiky. V obou případech se přitom čekal mírný růst. Střední a východní Evropa tak nyní ve snaze zajistit hospodářské oživení spoléhá především na spotřebitelskou poptávku, uvedla dnes agentura Bloomberg. Zdroje Reuters přicházejí s tím, že výhled růstu německé ekonomiky v dosud očekávané výši 1,3 % bude v příštím týdnu změněn do blízkosti stagnace.
Ochabuje Německo a s ním ekonomiky na východ od něj
Hrubý domácí produkt Rumunska se snížil o 0,4 procenta proti růstu o 0,9 procenta ve třetím čtvrtletí. Analytici očekávali, že ekonomika dál poroste, jen počítali se zvolněním tempa na 0,3 procenta. V případě Maďarska počítali se zvolněním tempa z 0,8 procenta ve třetím čtvrtletí na 0,2 procenta v závěru roku.
Ve čtvrtém čtvrtletí stagnovala i polská ekonomika, která je v regionu největší a která o čtvrtletí dříve vzrostla o 1,1 procenta. Tento údaj nicméně statistici po zpřesnění dat snížili, v předběžné zprávě totiž uváděli za třetí čtvrtletí růst o 1,5 procenta. Ve čtvrtém čtvrtletí analytici čekali pokles. Na vývoj ekonomiky v Maďarsku a v Polsku nepříznivě doléhá zejména útlum průmyslové výroby.
Východoevropské země tak letos budou spoléhat na své spotřebitele a jejich ochotu utrácet. Kvůli hospodářským problémům Německa totiž klesají zakázky továrnám a loni kvůli nim také vázlo celkové oživení.
Růst pravděpodobně zůstane mírný, alespoň v prvním pololetí. Německo vstupuje do druhého roku po pandemii covidu-19 a očekává se, že růst jeho ekonomiky bude v nejlepším případě slabý. Největší evropská ekonomika je hlavním obchodním partnerem zemí na východě Evropské unie a na jejich vývozu se podílí 20 až 25 procenty.
"Pozorujeme, že soukromá spotřeba se opět zvyšuje. Růst reálných mezd, pokles inflace a uvolňování měnové politiky by měly podpořit vyšší výdaje domácností,“ myslí si analytici rakouské bankovní skupiny Group.
Problémy Německa loni ve východní Evropě nejvíce zasáhly maďarskou ekonomiku. Ta má za sebou čtyři čtvrtletí poklesu za sebou, což je ale zejména výsledek toho, že Evropská unie Budapešti omezila financování z unijních fondů. Brusel tvrdí, že vláda premiéra Viktora Orbána porušuje zásady právního státu, což Budapešť odmítá.
Maďarský ministr hospodářského rozvoje Márton Nagy po zveřejnění statistiky o vývoji HDP za čtvrté čtvrtletí uvedl, že za hospodářským poklesem v Maďarsku jsou potíže Německa a také dopady vysokých úrokových sazeb. Ty mají vliv na úvěrovou aktivitu, takže snížily soukromé investice.
Německo je také hlavním obchodním partnerem České republiky, o které se ale zpráva Bloombergu nezmiňuje. Česká ekonomika loni ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla o 0,2 procenta po poklesu o 0,6 procenta o čtvrtletí dříve.
Přijde v příštím týdnu mrazivá revize výhledu německé ekonomiky?
Loni zaznamenala německá ekonomika pokles o 0,3 procenta, zejména kvůli vysoké inflaci, vysokým úrokovým sazbám a slabé zahraniční poptávce. Mezinárodní měnový fond (MMF) v lednu ve svém aktualizovaném globálním výhledu zhoršil odhad letošního růstu německé ekonomiky na 0,5 procenta, zatímco do té doby počítal s růstem o 0,9 procenta.
Německá vláda příští týden sníží odhad letošního růstu domácí ekonomiky na pouhých 0,2 procenta z 1,3 procenta předpovídaných v říjnové prognóze, řekl nově agentuře Reuters zdroj obeznámený se situací. Za zhoršením prognózy podle zdroje stojí mimo jiné slabší růst globální ekonomiky a problémy kolem německého rozpočtu. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.
V loňském čtvrtém čtvrtletí německá ekonomika klesla o 0,3 procenta po stagnaci ve třetím kvartálu. Pokud by se HDP snížil také v letošním prvním čtvrtletí, vstoupila by německá ekonomika do technické recese. Ta se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou.
Německá centrální banka minulý měsíc uvedla, že HDP bude v prvním čtvrtletí v nejlepším případě stagnovat a že německá ekonomika si na zotavení pravděpodobně počká déle, než se předpokládalo. V prosinci centrální banka předpověděla, že německá ekonomika v letošním roce vykáže nárůst o 0,4 procenta.