Japonská centrální banka šokovala finanční trhy nečekaným rozhodnutím změnit politiku ovlivňování výnosové křivky, čímž de facto umožnila, aby se zvýšily dlouhodobé úrokové sazby. O změně politiky dnes informovala v tiskové zprávě. Kurz japonského jenu v reakci prudce zpevnil, zatímco akcie výrazně oslabily. Japonsko je poslední vyspělou ekonomikou, která na růst inflace ve světě zatím nereagovala zvyšováním základních úroků.
Centrální banka tak nyní umožní, aby se výnos desetiletých dluhopisů japonské vlády vychyloval půl procentního bodu na každou stranu od stanovené cílové úrovně, zatímco dosud banka tolerovala pohyb o čtvrt procentního bodu na každou stranu. Cílová úroveň je stanovena na nule. Hlavní sazbu dnes centrální banka ponechala na minus 0,1 procenta, novým opatřením chce zejména vdechnout život do skomírajícího trhu s dluhopisy.
Politiku ovlivňování výnosové křivky ekonomové považují za kontroverzní. Podle obchodníků lze rozhodnutí japonské měnové autority chápat jako dlouho očekávaný bod zvratu v jejím dosavadním postoji trvat na mimořádně uvolněné měnové politice, pro kterou jsou charakteristické i záporné úrokové sazby.
"My toto rozhodnutí vnímáme jako velké překvapení. Podobně jako trh jsme očekávali, že toleranční pásmo začne rozšiřovat od jara příštího roku až nové vedení centrální banky," poznamenal podle listu Financial Times (FT) hlavní ekonom investiční banky Naohiko Baba, který má na starosti japonský trh.
Překvapivé rozhodnutí má potenciál vyvolat otřesy na globálních finančních trzích, protože pevný závazek BOJ bránit svůj 10letý výnosový strop sloužil jako kotva, která nepřímo pomáhá udržet nízké výpůjční náklady po celém světě.
Guvernér centrální banky Haruhiko Kuroda ale na tiskové konferenci popřel, že změna v nastavení tolerančního pásma u výnosové křivky se v podstatě rovná zpřísnění měnové politiky. Zdůraznil přitom, že centrální banka svůj výnosový cíl neruší. Cílem Bank of Japan, jak se japonská centrální banka nazývá, je podle něj zmírnit napětí ve fungování trhu.
Dosavadní měnová politika japonské centrální banky je podle mnoha ekonomů extrémní a přispěla v letošním roce k prudkému pádu kurzu japonské měny vůči dolaru. Devizové trhy totiž do kurzů měn započítávají úrokový diferenciál, kdy přihlížejí k vývoji úrokových sazeb ve Spojených státech. Americká centrální banka (Fed) má nyní hlavní sazbu v pásmu 4,25 až 4,50 procenta, což je maximum od roku 2007.
Aby se plán japonské centrální banky projevil v praxi, chce banka výrazně zvýšit nákupy dluhopisů. To je podle ekonomů známka, že rozšíření tolerančního pásma je doladěním současné mimořádně uvolněné měnové politiky, nikoliv odstraněním podpůrných opatření. Rozšíření pásma by ale podle centrální banky mělo náklady na tato podpůrná opatření pomoci mírnit.
Masamichi Adachi, hlavní japonský ekonom UBS Securities a bývalý představitel BOJ, řekl, že ho překvapilo, že Kuroda byl ochoten riskovat další možnou poskvrnu své pověsti. "Ať tomu BOJ říká jakkoli, je to krok směrem k exitu," řekl Adachi. "Otevírá to dveře možnému zvýšení sazeb v roce 2023 pod vedením nového guvernéra."
I když bylo hlavním záměrem Kurody životnost stimulačního rámce BOJ prodloužit, ekonomové se do značné míry shodli, že tento krok předznamenává další změny pod novým vedením. „Myslím, že centrální banka je stále blíže k provedení změny. Vzhledem k tomu, že BOJ drží více než 50 % dluhopisů, je jasné, že bude obtížné v současné politice pokračovat,“ řekl Harumi Taguchi, hlavní ekonom společnosti S&P Global Market Intelligence. „Je také čas se znovu podívat na společné prohlášení s vládou."
Kurz jenu po rozhodnutí centrální banky výrazně zpevnil, dolar k němu dopoledne ztrácel asi 3,5 procenta a pohyboval se kolem 132,15 jenu za dolar. V říjnu stál dolar i více než 148 jenů a japonská vláda už v září přistoupila k první intervenci na devizových trzích na obranu své měny od roku 1998.
Akcie japonských bank v odpoledním obchodování prudce vzrostly, protože investoři očekávali lepší zisky finančních institucí. Mitsubishi UFJ Financial Group Inc. vzrostla až o 9,6 %, nejvíce za šest let, zatímco Mizuho Financial Group také prudce vzrostla. Ale zbytek trhu klesla. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 za dnešek odepsal 2,46 procenta a uzavřel na 26.568,03 bodu. Těsně před oznámením o změně politiky centrální banky vykazoval mírný růst, pak ale prudce oslabil a ztráty už nesmazal.
Dominové efekty se rozšířily i daleko za hranice Japonska, kdy futures na americké akciové indexy klesly a výnosy státních dluhopisů stoupaly.
Zdroj: ČTK, Bloomberg