Podle předsedy Fedu Jerome Powella je klíčem k dosažení dvou cílů centrální banky, tedy cenové stability a maximální zaměstnanosti, kontrola inflačních očekávání. Potíž je v tom, že není jasné, co pro to vlastně může Fed udělat v době, kdy se ekonomika zotavuje z pandemie.
Očekávání inflace se totiž mezi spotřebiteli může značně lišit podle jejich věku a pohlaví a navíc nejsou nijak zvlášť citlivá na to, co centrální banka dělá a říká. A co víc, postoj firem (pravděpodobně nejdůležitějších hráčů v procesu inflace vzhledem k tomu, že určují ceny) je k inflaci tak trochu záhadou. Zkoumá je totiž jen málo průzkumů.
„Je opravdu těžké“ řídit očekávání, řekl bývalý guvernér Fedu Randall Kroszner, který je nyní profesorem z University of Chicago. "Zvlášť, když nevíte přesně, jak to udělat."
Tvůrci politik nechtějí, aby se obavy z inflace vymkly kontrole, částečně kvůli tomu, že pak vedou k sebenaplňujícímu se proroctví. A tyto obavy umocňuje zrychlení růstu cen v posledních měsících.
Růst cen donutil Powella a jeho kolegy k otočce v jejich snaze utvářet inflační přesvědčení Američanů. Na loňském srpnovém virtuálním setkání v Jackson Hole představil šéf Fedu nový měnový rámec, jehož cílem bylo zabránit příliš nízkým inflačním očekáváním, a to záměrnou snahou držet určitou dobu zvýšení cen nad 2% cílem Fedu. Po květnovém ročním nárůstu cen o 3,9 % a skoku spotřebitelských očekávání na nejvyšší úroveň od roku 2013 v měsíčním průzkumu newyorského Fedu se nyní zaměření centrální banky naopak přetavilo ve snahu spirálu obav z inflace zastavit.
Powell tvrdí, že prudký růst cen se ukáže jako převážně přechodný a že očekávání jako taková jsou tam, kde je Fed chce mít. Dlouhodobější projekce vzrostly na „rozsah, který odpovídá našim cílům,“ řekl novinářům 16. června poté, co tvůrci politiky nečekaně načrtli dvě zvýšení úrokových sazeb v roce 2023 z jejich současné úrovně okolo nuly.
Benzín a potraviny
Někteří ekonomové význam očekávání bagatelizují a tvrdí, že od 80. let 20. století existuje jen málo důkazů o tom, že by vedly ke změnám v chování a ke skutečné inflaci. Snahy Fedu očekávání ovlivnit také komplikují různé úhly pohledu, skrz které se spotřebitelé na cenové tlaky dívají.
"Lidé, kteří žili v době vysoké inflace, mají systematicky vyšší inflační očekávání a silnější nechuť k inflaci, než lidé, kteří tuto zkušenost nemají," napsali v článku z roku 2018 akademičtí ekonomové Olivier Coibion, Jurij Gorodnichenko, Saten Kumar a Mathieu Pedemonte.
To doložil i poslední průzkum newyorského Fedu. Spotřebitelé ve věku 60 let a vyšším, kteří prožili inflační sedmdesátá léta, měli výrazně vyšší očekávání, než ti do 40 let, kteří zažili jen nízké a stabilní ceny. Podle akademiků mají také ženy tendenci mít vyšší inflační očekávání než muži, protože častěji nakupují potraviny.
"U typické americké domácnosti budou očekávání velmi silně korelovat s cenou benzínu a také s cenou potravin," uvedl v rozhovoru profesor Gorodnichenko z Kalifornské univerzity v Berkeley. "Lidé nevěnují pozornost tomu, co Fed dělá."
Očekávání spotřebitelské inflace vzrostla rovněž v roce 2008, když ceny ropy stoupaly, a to i během finanční krize, proti níž Fed bojoval. Poté, co ceny na pumpách klesly, obavy ustoupily.
Dlouhodobější problém
Tentokrát může být skok v očekávání dlouhodobější, protože v rostoucí postpandemické ekonomice je pokles cen ropy nepravděpodobný, uvedl Matthew Luzzetti, hlavní ekonom USA z . Ekonomové se obecně domnívají, že pokud si spotřebitelé budou myslet, že ceny směřují výrazně výše, budou nakupovat zboží a služby dnes, a nebudou čekat na zítřek, čímž se ceny posunou ještě výš.
Gorodnichenko však tvrdí, že tento proces je mnohem komplikovanější. "Lidé spojují inflaci se špatnou ekonomikou, takže místo toho, aby utráceli více, mohou své výdaje snížit a stáhnout se," řekl. To se částečně odrazilo v červnovém průzkumu mezi spotřebiteli University of Michigan. Postoj k nákupu vozidel a nemovitostí klesl na nejnižší úroveň od roku 1982, zatímco počet respondentů, kteří spontánně poukazovali na vysoké ceny takových nákupů, překonal rekord z listopadu 1974.
Výhled firem
Pohled na to, jak firmy vnímají výhled inflace, je ještě zajímavější. Zejména proto, že průzkumy jejich postojů jsou vzácné. Nový index společných inflačních očekávání Fedu, oblíbený ukazatel místopředsedy Fedu Richarda Claridy, se skládá z 21 různých měřítek, z nichž žádné se přímo netýká firem.
Podle jednoho výpočtu atlantského Fedu podniky, stejně jako spotřebitelé, očekávají rychlejší inflaci. Firmy v tomto regionu, kam patří Florida, Georgia a Alabama, očekávají, že jejich jednotkové náklady v příštích 12 měsících vzrostou v průměru o 3 %, což je nejvíce od začátku tohoto měsíčního průzkumu, který začal v roce 2011.
V projevu z roku 2016 zdůraznila Janet Yellenová, tehdejší předsedkyně Fedu a nynější ministryně financí, mezery ve znalostech ekonomů ohledně očekávání, včetně toho, jak jsou formována a jak je lze ovlivnit měnovou politikou. Bohužel tvůrci politiky, co se tohoto tématu týče, od té doby příliš nepokročili.
"I v normálních, klidných a ustálených dobách je úkol měřit inflační očekávání náročný a obtížný," uvedl bývalý úředník Fedu David Wilcox, který v současné době působí na Petersonově institutu pro mezinárodní ekonomiku. "V dobách jako je tato, je to mnohonásobně obtížnější."
Zdroj: Bloomberg