Nový americký prezident Joe Biden má po středeční slavnostní inauguraci za sebou první den v úřadu, během kterého například nařídil návrat k Pařížské klimatické dohodě nebo Světové zdravotnické organizaci (WHO). První oficiálně potvrzenou členkou jeho administrativy se stala Avril Hainesová na pozici ředitelky tajných služeb (DNI). Podle evropského tisku si svět po nástupu demokrata Bidena do Bílého domu oddechl, ale vypořádat se s dědictvím hluboce rozpolcené Ameriky bude pro nového šéfa Bílého domu tvrdý oříšek a cíl obnovit dřívější postavení USA ve světě se může ukázat jako nesplnitelný.
Americká média se shodují, že Bidenovu inauguračnímu projevu dominovaly výzvy ke sjednocení Spojených států, a všímají si jeho slov o konci "neobčanské války". Polarizace americké společnosti je podle nich jedna z výzev, které před Bidenem stojí. List The napsal, že Biden ani tak Američany nežádá, aby spolu souhlasili, ale spíše, aby žili ve vzájemné toleranci s důvěrou v demokratický proces a aby neshody řešili v klidu. Biden svůj inaugurační projev pronesl na schodech Kapitolu, kam předminulý týden vtrhl dav stoupenců bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Ten podle předních médií za sebou zanechal rozdělenou zemi, oslabenou Republikánskou stranu a poselství chaosu, jehož celý rozsah možná teprve začíná vycházet najevo.
"Místo radostného očekávání tu je hlavně ulehčení, že Trumpovy časy jsou konečně pryč a že stojíme před novým začátkem partnerství, které za poslední čtyři roky utrpělo stejně mocně jako obraz Spojených států," napsal německý list Frankfurter Allgemenine Zeitung. Některé evropské deníky se shodují, že na Bidena čeká tolik úkolů na domácí scéně, s koronavirovou krizí na prvním místě, že nebude moci věnovat tolik pozornosti zahraničí.
Německá kancléřka Angela Merkelová poznamenala, že nelze čekat naprostou shodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy, ale že obě strany zastávají podobné postoje. Na zlepšení vztahů EU a USA ukazují podle šéfky německé vlády exekutivní příkazy, jež Biden po nástupu do funkce podepsal.
Jen několik hodin poté, co nová americká administrativa oznámila, že ruší plánovaný odchod USA z WHO, přední epidemiolog Anthony Fauci uvedl, že se USA připojí ke globálnímu vakcinačnímu programu proti covidu-19. Ujistil také, že USA přestanou snižovat počet Američanů pracujících pro WHO a dostojí svým finančním závazkům vůči této organizaci.
Americký Senát ve středu večer místního času potvrdil Avril Hainesovou na pozici ředitelky tajných služeb (DNI). Stala se tak první potvrzenou členkou nové administrativy a zároveň první ženou ve funkci, jejímž úkolem je koordinovat a dohlížet na aktivity Ústřední zpravodajské služby (CIA), Národní agentury pro bezpečnost (NSA) a dalších 15 zpravodajských služeb.
Na Bidenovu žádost naopak odešel šéf vládní agentury spravující federálně financované mezinárodní zpravodajské společnosti Michael Pack, jehož jmenoval Trump a který je v rámci agentury spojován s ideologickými a soudními spory a skandály. Agentura provozuje Hlas Ameriky (VOA), Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), Rádio svobodná Asie, vysílání na Blízký východ (Middle East Broadcasting Network), či kancelář pro vysílání na Kubu.
Biden svými příkazy také pozastavil prodej koncesí na těžbu zemního plynu a ropy v Arktické národní přírodní rezervaci na Aljašce a stáhl povolení pro výstavbu ropovodu Keystone XL. Zavedl rovněž nové požadavky pro federální úřady, které budou nově muset posuzovat dopad svých rozhodnutí na klimatické změny.
Rozsáhlé jsou i první kroky nového prezidenta ve vztahu k migraci: ukončil zákaz cestování do USA z některých převážně muslimských zemí, zastavil výstavbu zdi na hranicích s Mexikem a zrušil plán vyloučení osob bez povolení k pobytu ze sčítání obyvatelstva, podle nějž se rozpočítávají křesla ve Sněmovně reprezentantů mezi jednotlivé státy. Svému kabinetu také nařídil, aby pracoval na zachování imigračního programu DACA, jenž chrání před deportací mladé přistěhovalce, kteří přicestovali do země jako děti bez potřebných dokumentů.