Kampaň demokratického kandidáta amerických prezidentských voleb předpokládá, že Joe Biden je vítězem. Šéfka kampaně Jennifer O'Malleyová Dillonová řekla, že očekává Bidenovo vítězství v klíčových státech Michigan, Wisconsin a Pensylvánie. Biden by podle ní mohl shromáždit potřebných více než 270 volitelů ještě dnes (místního času). Trumpova volební kampaň vystoupila vzápětí po Bidenově a oznámila, že počítá s tím, že započtení dosud nesečtených hlasů přinese vítězství prezidentovi. Wall Street průběžně navyšuje zisky, technologický index Nasdaq připisuje již přes 4 %.
Dillonová řekla novinářům, že si myslí, že Biden ve Wisconsinu zvítězil. Vítěz v tomto státě získá deset volitelů. Zatím je tam ale podle zpravodajských stanic sečteno 97 procent odevzdaných hlasů a Biden vede o necelé procento. Bidenův tým doufá, že výsledky budou už dnes amerického času známy v Georgii, ve čtvrtek v Nevadě a do pozdních čtvrtečních hodin i v Pensylvánii. Tam zbývá započíst ještě milion hlasů a pensylvánské úřady ohlásily, že se sčítá desetkrát více hlasů než při volbách v roce 2016. Vítěz v Pensylvánii získá 20 volitelů. Prozatím tam vede Trump s náskokem asi deseti procentních bodů.
"Když započteme všechny legální hlasy, zvítězíme," řekl šéf Trumpovy kampaně Bill Stepien. Trumpův tým dal podle Reuters najevo, že hodlá zajistit započtení jenom legálně, nikoli nelegálně odevzdaných hlasů. Trump dlouhodobě naznačoval, že odmítá hlasy, které volebním komisím dorazí poštou po uzavření volební místností.
Šéf Bílého domu ohlásil své vítězství již dnes brzo ráno, kdy ještě většina států neposlala výsledky sčítání a v těch klíčových státech nebylo zdaleka rozhodnuto. Vzbudil tím značnou nevoli jak v táboře demokratů, tak i mezi řadou republikánů.
Síly jsou v tuto chvíli rozloženy následovně: Nevada (6 volitelů), Wisconsin (10) a Michigan (16) pro Bidena, což by mu mělo zajistit přesně potřebných 270 volitelů. Georgii (16), Severní Karolínu (15), Pensylvánii (20) dle aktuálního mezistavu ovládne Trump, ale rozhodnuto není. Tým demokratického kandidáta amerických voleb předpokládá Bidenovo vítězství a zisk více než 270 potřebných volitelů ještě dnes amerického času. Šéfka Bidenovy kampaně Jennifer O'Malleyová Dillonová řekla, že očekává Bidenovo vítězství v klíčových státech Michigan, Wisconsin a Pensylvánie, uvádí Česká televize. V Pensylvánii přitom dosud Trump vede největším (z malých) rozdílů.
Podle modelu agentury AP má aktuálně bývalý viceprezident Biden jistých 238 hlasů volitelů, kteří ve finále volbu prezidenta rozhodují, zatímco Trump 213. AP ale Bidenovi na rozdíl od většiny předních televizních stanic již přisoudila 11 volitelských hlasů státu Arizona. Například podle stanice CNN je nyní poměr 224:213 pro Bidena. Analytici z webu FiveThirtyEight na konci volební noci uvedli, že pro Trumpa i Bidena stále existují různé varianty pro překonání hranice 270 volitelů, která zajišťuje celkové vítězství.
Podle zpravodaje BBC Anthonyho Zurchera by Biden za předpokladu, že ovládl Arizonu, potřeboval pro nástup do Bílého domu triumfovat ještě ve dvou státech z trojice Pensylvánie, Michigan, Wisconsin. Ve Wisconsinu se podle posledních průběžných výsledků Biden dostal do vedení, přičemž se má za to, že většina dosud nesečtených hlasů bude v jeho prospěch.
V roce 2016 všechny tři severovýchodní státy těsně ovládl Trump a díky tomu si zajistil nástup do Bílého domu. Čekání na jasné výsledky z těchto regionů ještě nějakou dobu bude trvat. Podle FiveThirtyEight avizovali michiganští činitelé, že očekávají konec sčítání hlasů do dnešního večera místního, v Pensylvánii se zřejmě proces potáhne déle. Delší čekání na rozuzlení prezidentské volby se letos čekalo v souvislosti s desítkami milionů korespondenčních hlasů. BBC napsala, že nejistotu mohou prodloužit soudní stížnosti, jaké opakovaně avizuje zejména Trump.
Bidenův tým: Trumpova slova byla nehorázná, naši právníci čekají
Pakliže by se americký prezident Donald Trump pokoušel soudní cestou zastavit řádné sčítání hlasů z letošních voleb, máme v pohotovosti právní týmy. Takto dnes reagoval štáb demokratického kandidáta Joea Bidena na projev, ve kterém Šéf Bílého domu avizoval právní kroky kvůli údajným volebním podvodům. Podle tábora bývalého viceprezidenta byly Trumpovy výroky nehorázné.
"Prezidentovo prohlášení o snaze zastavit počítání správně odevzdaných hlasovacích lístků bylo nehorázné, bezprecedentní a nepřesné," uvedla šéfka Bidenovy kampaně Jen O'Malleyová. Trumpova slova považuje za jasnou snahu "odebrat demokratická práva americkým občanům".
Trump se předtím v krátkém projevu v Bílém domě prohlásil za vítěze úterní prezidentské volby, ačkoli podle médií a analytiků jeho souboj s Bidenem stále není rozhodnutý. Prezident nehovořil explicitně o plánu zastavit sčítání hlasů, zmínil však, že se chce obrátit i na americký nejvyšší soud, přičemž uvedl: "Chceme, aby skončilo veškeré hlasování." Trump předtím opakovaně napadal plány některých států přijímat včas odeslané korespondenční hlasovací lístky i po uzavření volebních místností.
"Pokud prezident splní svou výhrůžku, že se bude soudit ve snaze zabránit řádnému spočítání hlasů, máme v pohotovosti právní týmy, připravené zakročit proti takové snaze," reagovala O'Malleyová.
Podle agentury AP nebylo jasné, jaké právní kroky by se mohl prezident pokusit podniknout. Hlasování v noci po celých Spojených státech skončilo a nyní už se hlasy pouze sčítají. V USA je naprosto běžné, že tento proces trvá řadu dní, přičemž ani letos nebude žádný stát přijímat korespondenční hlasy odeslané po úterním volebním dni.
"Nikdy neexistoval žádný podklad pro tvrzení, že by včas doručený lístek nemohl být započítán, nejsou-li komisaři schopni sčítání dokončit o volební noci," komentoval záležitost odborník na volební právo Richard Hasen. Další expert a profesor z Ohijské státní univerzity Edward Foley dnes dodal: "Platné hlasy budou započítány. Nejvyšší soud přijde na řadu pouze tehdy, objeví-li se hlasy s diskutabilní platností, které by byly rozhodující, což však nemusí nastat."
Analytik Ján Hladký: Rýsuje se scénář povolebního chaosu
"Donald Trump se na tiskové konferenci v podstatě prohlásil za vítěze voleb a zároveň na rovinu řekl, že jakékoli další sečtené hlasy chce napadnout u Nejvyššího soudu jako neplatné. Rýsuje se nám tím scénář, kterého jsme se pro trhy nejvíc báli – povolební chaos. Viceprezident Mike Pence již tak odvážný ve svých tvrzeních nebyl, nicméně poslední slovo bude mít určitě Trump. Pro příklad z historie si můžeme sáhnout do roku 2000, kdy proti sobě stáli Al Gore a George W. Bush. Tehdy bylo rozporováno sečtení hlasů na Floridě a index S&P 500 během soudních líčení odepsal 10 % (viz obrázek níže, zdroj Bloomberg). Musíme však podtrhnout, že tehdy se jednalo jen o Floridu, zatímco současná situace, kdy kandidát napadl takto velkou část nesčítaných hlasů, je zcela bezprecedentní. Futures S&P 500 jsou zpátky v záporu, Nasdaq zůstává zelený," komentuje analytik Patria Finance Ján Hladký.
Volební účast v USA může být nejvyšší za více než 100 let
Účast v amerických prezidentských volbách by podle deníku The New York Times mohla dosáhnout 67 procent, a být tak nejvyšší za posledních více než 100 let. Znamenalo by to, že svůj hlas ve volbách odevzdalo kolem 160 milionů obyvatel země, napsal list. Z toho více než 101,1 milionu lidí už odvolilo předčasně anebo poštou.
List The New York Times podotkl, že za vysokou účastí mohou být problémy, které ovlivnily život téměř každého Američana. Jde o pandemii koronaviru a ekonomické problémy, ale i politické vášně, které provázely celé funkční období současného prezidenta Donalda Trumpa. Vliv mohla mít i opatření, která mnoho amerických států přijalo kvůli tomu, aby volení během pandemie bylo snazší a bezpečnější.
Podle profesora Michaela McDonalda z Floridské univerzity, který volební účast zkoumá, byla naposledy účast v prezidentských volbách vyšší než 65 procent v roce 1908. Naopak v 19. století bývala účast vyšší, protože se politickým stranám dařilo dostávat k volbám velká množství voličů. "Na úroveň z těch let jsme se nikdy znovu nedostali. Letos se to možná podaří. To by bylo neuvěřitelné," podotkl profesor.
Nejméně v šesti státech americké unie přitom už jen předčasné hlasování přineslo vyšší účast než tam činila celková v roce 2016, kdy se americký prezident volil naposledy. Šlo o Texas, Colorado, Washington, Oregon, Havaj a Montanu. Politologové přitom předpokládají, že předčasně volili hlavně demokraté, zatímco v den voleb šli k urnám hlavně republikáni. Právě to, zda se jim v klíčových státech podaří překonat náskok, který si podle všeho demokraté vybudovali v předčasném hlasování, může volby rozhodnout.
Média: Demokraté si udrží většinu ve Sněmovně reprezentantů
Demokratická strana si podle odhadu stanic Fox News a NBC udrží většinu ve Sněmovně reprezentantů. Budoucí poměr sil v Senátu zatím není jasný. Kromě prezidenta Američané volí 435 kongresmanů a 35 senátorů. Své křeslo už obhájili dosavadní vůdce republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell či spojenec prezidenta Donalda Trumpa Lindsey Graham. V Coloradu republikáni o jednoho senátora přišli, v Alabamě ale na úkor demokratů jedno křeslo získali.
Demokraté měli dosud ve Sněmovně reprezentantů 232 poslanců, republikáni 197. Podle odhadu stanice Fox News poměr sil zůstane i po těchto volbách zachován. Kdo bude mít většinu v Senátu, který nyní v poměru křesel 53 ku 47 ovládají republikáni, zatím jasné není. Podle listu The New York Times jsou známa jména 89 senátorů, zbývá jich tak ještě určit jedenáct. Ve většině případů jde o republikány, kteří obhajují své křeslo. Známé jsou nyní už výsledky některých ostře sledovaných soubojů parlamentních voleb.
V jedenácti státech a dvou teritoriích se dnes volí také guvernéři. Mnoho států uspořádalo u příležitosti voleb i referenda, například o rekreačním užívání marihuany či v Mississippi o nové vlajce.
Průzkum: Většina Američanů si kandidáta vybrala už před zářím
Téměř tři čtvrtiny Američanů se rozhodly pro jednoho z prezidentských kandidátů už před začátkem září. Vyplývá to z průzkumu u volebních místností, který dnes zveřejnila agentura Edison Research. Pandemii covidu-19 a boj s ní označili za prioritu při rozhodování, komu dát svůj hlas, dva z deseti dotázaných, hospodářství tři z deseti.
Už v srpnu či dříve se podle průzkumu rozhodlo hlasovat pro současného prezidenta Donalda Trumpa či jeho demokratického vyzyvatele Joea Bidena sedm z deseti Američanů. Pětina respondentů přitom od prezidenta očekává, že "dokáže sjednotit zemi", další pětina chce mít v Bílém domě někoho, komu záleží na lidech, jako jsou oni.
(Zdroj: čtk, ČT, Bloomberg, Reuters)