Už dlouho se nepodařilo ČNB tak otřást trhem jako včera, kdy překvapivě zvýšila své úrokové sazby. Ale popořadě. Nikdo na českém trhu s navýšením repo sazby nepočítal a vlastně ani komentáře samotných centrálních bankéřů nenaznačovaly, že se zrodila většina hlasujících pro další zpřísnění měnové politiky. Ranní čísla navíc ukázala, že kondice české ekonomiky není rozhodně nejlepší, neboť průmysl dál zůstává v útlumu a slabé zakázky, stejně jako už dříve i PMI naznačily, že lepší nebude situace ani v nejbližších měsících. Přesto se už tentokrát našla v bankovní radě těsná většina, která prosadila zvýšení sazeb ČNB v souladu s novou prognózou o čtvrt procentního bodu.
Na zevrubný zápis z jednání, který naznačí průběh diskuse a rovněž i to, kdo jak hlasoval, si musíme ještě týden počkat, na ten podrobný ještě šest let. Nicméně je evidentní, že hlavním důvodem navýšení sazeb byla vysoká inflace, která má ještě v blízkých měsících kulminovat. Podle nové prognózy má být celková inflace nad horní hranicí tolerančního intervalu (nad třemi procenty) zůstat – i díky vyšším spotřebním daním – po většinu letošního roku a do blízkosti cílových dvou procent se má pak inflace vrátit až v roce 2021. Minulá prognóza sice byla v tomto směru o něco málo optimističtější, ale stejně jako ta nová zvýšení sazeb předpokládala. Vzhledem k tomu, že současně předpokládala i brzké snížení sazeb, preferovala bankovní rada až do včerejška stabilitu, tedy jakési vyhlazování sazeb v čase.
Jeden z hlavních závěrů včerejšího jednání je ten, že podle nové prognózy by už ČNB sazby zvyšovat dál neměla a pokud by se bankovní rada chtěla dál držet svého ekonomického výhledu, měla by sazby zhruba za půl roku dokonce snížit. Je sice otázkou, jak zásadně takové jemné ladění sazeb dokáže zahýbat s inflací, ale v každém případě blízký pokles sazeb se v tuto chvíli pravděpodobný nezdá. Dalším zajímavým momentem je i očekávané zrychlení ekonomiky. ČNB totiž předpokládá, že po krátkém útlumu už přichází svižné oživení. Pokud se totiž podíváme na její kvartální výhled HDP, česká ekonomika v závěru roku podle prognózy zpomalila na 0,3 % (mezičtvrtletně), avšak už v prvním čtvrtletí má růst o 0,8 %. A posledním bodem, který nelze přehlédnout, je předpoklad stabilní koruny. Navzdory rozšířenému úrokovému diferenciálu má zůstat kurz koruny po celý rok „přibitý“ na úrovni 25,30. Nezbývá než vyčkat, zda se optimismus ČNB naplní v praxi.
TRHY
CZK a dluhopisy
Včerejší rozhodnutí bankovní rady ČNB zvýšit úrokové sazby dodalo koruně sílu prolomit hranici 25 EUR/CZK, na chvíli se dokonce podívat pod úroveň 24,90 a dotknout se sedmiletých minim. Část zisků sice následně umazala, u pětadvacítky dál setrvává. Úrokový diferenciál, který už na krátkém konci dosahuje 275 základních bodů, se pro eurové investory zásobované novými eury z ECB stává ještě atraktivnější než doposud. A tak asi největší slabinou nové prognózy ČNB je v tuto chvíli víra v dlouhodobě stabilní (slabší) korunu.
Zahraniční forex
Kurz eurodolaru propadl pod hranici 1,10, což odráží větší důvěru v americkou ekonomiku pro nejbližší období, jež by měla zajistit, že oficiální úrokové sazby se v USA nebudou měnit a tudíž výrazný úrokový diferenciál vůči eurozóně přetrvá a bude tak činit dolar atraktivní. V tomto kontextu nakonec komunikují i američtí centrální bankéři.
Dnes odpoledne bude zřejmě příležitost se konfrontovat s dalšími relativně dobrými makroekonomickými daty z USA. Konkrétně půjde o oficiální statistiky z amerického trhu práce za měsíc leden. Ty, jak naznačila již zveřejněná data v tomto týdnu (ISM a ADP), by mohla být velmi dobrá a dolaru možná pomohou k dalším ziskům.
Ropa
Ropa Brent se vrátila zpět nad hranici 55 dolarů za barel, povzbuzena včerejším návrhem technické monitorovací komise kartelu OPEC na výraznější omezení těžby. Dle komise by měla aliance - v reakci na šíření koronaviru a negativního dopadu na ropnou poptávku - prohloubit těžební škrty o dodatečných 600 tis. barelů denně ve druhém čtvrtletí, ve zbytku tohoto roku by se pak mělo omezení těžby vrátit na aktuálních 1,7 mil. barelů (plus dobrovolných 400 tis. barelů denně od Saúdské Arábie).
Důvodem, proč však reakce trhu zůstává prozatím relativně umírněná, je fakt, že tuto dohodu musí posvětit ministři členských zemí. A v tomto případě nejenže není jasné, kdy se vlastně bude mimořádné jednání kartelu konat (stále zůstává termín počátku března), ale s dohodou má zjevně principiální problém Rusko, které návrhu hlubších a delších škrtů prozatím nedalo zelenou. Jasnější by měla být situace již v nejbližších dnech, kdy budou probíhat dodatečná bilaterální jednání mezi Ruskem a Saúdskou Arábií.