Vazby mezi Německem a Spojenými státy slábly už předtím, než se americkým prezidentem stal Donald Trump. Poté ale tento trend ještě nabral na síle. Tvrdí to Politico s tím, že to sebou nese důsledky jdoucí daleko za hranice obou zemí. Čína se totiž snaží posílit svůj globální vliv a podobné je to s Ruskem. „Možná proto se obě strany snaží předstírat, že je vše v pořádku,“ dodává Politico.
„Berlín se natolik obává zhoršujících se vztahů se svým největším obchodním partnerem, že financuje speciální iniciativu nazvanou Wunderbar Together, v jejímž rámci se po celých Spojených státech snaží ukázat, jak jsou si obě země ve skutečnosti blízké,“ píše Politico. Německo je přitom podle něj na Spojených státech závislé jak z komerčního, tak ze strategického hlediska.
Politico se domnívá, že většina běžných Američanů vnímá Německo pozitivně, ale to samé se v obráceném směru říci nedá. Na politické rovině pak mezi oběma zeměmi existuje řada rozdílných postojů jdoucích od otázky Íránu, výdajů na zbrojení až po změny klimatu. A nerozumí ani v oblastech, kde by to ze strategického hlediska dávalo velký smysl. Tedy například ohledně rostoucího globální vlivu Číny.
Politico píše, že by bylo příliš velkým zjednodušením vinit z této situace Donalda Trumpa a jeho útoky na Německo včetně jeho nízkých výdajů na obranu a vysokých obchodních přebytků. Němci proto hovoří o tom, že pro Trumpa není partnerství rovných stran prioritou. Politico ovšem míní, že takové partnerství mezi USA a Německem stejně nikdy nebylo. A tenze mezi oběma zeměmi byly v poválečné historii spíše normou včetně nevraživosti mezi některými jejich vůdci.
Vzájemné vztahy ale utužovali běžní lidé. Němci uznávali, že partnerství s USA je lepší než jiná alternativa. Během studené války navíc v Německu žily miliony Američanů, uzavíraly tam manželství a měly děti. Němečtí studenti chodili zase ve velkém množství na americké univerzity. I to se ale změnilo, nyní je v Německu jen asi 35 000 amerických vojáků a počet studentů mířících z Německa do USA klesl od roku 2009 přibližně o 30 %.
Nedůvěra Němců vůči Američanům podle Politica vzrostla po útocích z jedenáctého září. Německo sice bylo členem Američany vedené koalice v Afghánistánu, ale Berlín odmítal podílet se na válce v Iráku, protože podle něj nebylo dost důkazů, že v této zemi jsou zbraně hromadného ničení. Názor se ukázal jako správný, ale od té doby je na vzájemných vztazích obou zemí patrná hluboká jizva. K jejímu rozšiřování přispívá na německé straně Guantánamo, špionážní aféry a Trumpovy útoky.
Bývalý německý velvyslanec ve Washingtonu Wolfgang Ischinger se podle Politica domnívá, že rozhodujícím faktorem ve vzájemných vztazích obou zemí je nyní Donald Trump. Podle jeho názoru se situace již nemůže vrátit do původního stavu, ale Ischinger stále věří „ve vztah, který jeho zemi pozvedl z tyranie a vrátil jí prosperitu“. Pro Politico dodal, že George W. Bush také nebyl v Německu moc populární. Ale když volby vyhrál Barack Obama, na náměstí v Berlíně se sešlo 200 000 lidí, aby poslouchali jeho projev a „Amerika byla najednou zase populární“.
Zdroj: Politico