Podle Leonida Bershidskyho z Bloombergu britská premiérka Theresa Mayová „dál buší hlavou o tvrdou bruselskou zeď“, ale každým dalším dnem roste pravděpodobnost brexitu bez dohody mezi Velkou Británií a EU. V takovém případě by nejvíce ztratili Britové, ale bez následků by nebyly ani zbývající země Unie. Ty sice „nezanedbaly přípravy na odchod bez dohody, ale zdá se, že existuje velký rozdíl mezi připraveností vlády a firemním sektorem, který stále nechce uvěřit, že by k tvrdému brexitu skutečně došlo“, píše Bershidsky.
MMF minulý rok zveřejnil odhady ekonomického dopadu brexitu s tím, že u Irska by ztráty mohly dosáhnout až 4 % HDP, ale u jiných evropských zemí by to nemuselo být více než 1 % v případě, že nebude dojednána dohoda. Jiné studie podle Bershidskyho přicházejí s podobně malými čísly. Irsko má vysoký poměr objemu obchodu k produktu a proto se u něj brexit projeví znatelněji. Mezi dalšími nejvíce postiženými zeměmi by mělo být Slovensko, Belgie a Nizozemí. A tyto země podle Bershidkyho věnují také nejvíce času přípravě na odchod Británie z EU.
Irská vláda zpracovala sedmdesátistránkový plán, který obsahuje detailní analýzu změn. Země už poskytla finance na vytvoření nových dokumentů potřebných v případě, že se začne obchodovat podle pravidel Světové obchodní organizace. Byly alokovány zdroje na kontroly a ochranu hranic v případě, že to bude potřeba. A vláda se celkově snaží co nejvíce pomoci irskému podnikatelskému sektoru, aby se se změnami vyrovnal. Ovšem podle Bershidskyho se i přesto zdá, že skutečná připravenost země není ani zdaleka na dostatečné úrovni.
„Mírně řečeno, budeme v koncích.“ Tak hodnotí dopad možného tvrdého brexitu Simon McKeever, který stojí v čele Asociace irských exportérů. Podobná může být situace v Nizozemí, kde podle takzvaného „brexitového barometru“ na tvrdý brexit není připraveno 58 % firem a 34 % vůbec neví, co by pro ně taková událost znamenala. V Belgii není na tvrdý brexit podle tamního ministra financí připraveno asi 80 % společností.
Rozdíl mezi připraveností vlády a soukromého sektoru je podle Bershidskyho patrný i ve větších zemích, které by obecně měly kvůli chaotickému brexitu trpět méně. Podniky například nemají přehled o tom, jak se vyvine situace kolem cel, včetně toho, zda budou moci v Británii povýšit prodejní ceny o tato cla. Tedy zda si Britové budou muset připlatit či zda cla ukrojí ze ziskových marží firem ze zbylých zemí Unie. K tomu není jasné, co se stane se samotnou ekonomikou Velké Británie. Je tak možné, že vedení evropských firem se probere příliš pozdě a jeho následný tlak dá nakonec britské premiérce silnější vyjednávací pozici, aby prosadila své návrhy a bylo dosaženo dohody na poslední chvíli, uzavírá Bershidsky.
Zdroj: Bloomberg