Část zahraničních investorů nevnímá český energetický trh, co do investičních příležitostí v segmentu obnovitelných zdrojů, za atraktivní. Podle Jiřího Hlaváče z poradenské společnosti TPA Horwath a zástupce fóra Energy Tomorrow v ČR totiž Česku chybí stabilita pro investiční rozhodnutí, která je ovlivněná velkými výkyvy v nastavení podpory některých typů obnovitelných zdrojů energie v minulosti – především solárních zdrojů. A podle Hlaváče bude trvat ještě dlouho, než se vnímání ČR změní.
Patria Online: Jak vnímají investoři nastavení podpory obnovitelných zdrojů v ČR v porovnání se světem?
V současné době je podpora nových zdrojů v solárním segmentu v tuzemsku minimální. Problém je ale především nedávná historie. Z pohledu investorů do energetických zařízení jsme tu totiž měli období, řekněme do roku 2010, ve kterém byla podpora obnovitelných zdrojů přehnaně vysoká. Jenže to je pryč. A i když i okolní státy České republiky podporu solární energie buď začínají také omezovat, nebo je to teprve čeká – aktuálně jde o omezení podpory solárního segmentu v Polsku a Rumunsku, na Slovensku je situace podobná té v České republice – vnímání investorů je jiné. Někteří zahraniční investoři vnímají ČR jako zemi, ve které se mohou rychle měnit podmínky podpory obnovitelných zdrojů energie, což k atraktivitě investic nijak nepřispívá. Nedůvěra souvisí nejen s výraznou změnou podmínek, ale i zavedením solární daně od roku 2011 a napjatými vztahy mezi předsedkyní ERU a vládou.
Patria Online: Proč je stabilní podpora obnovitelných zdrojů energie pro investory tak zásadní?
Protože investice do tohoto segmentu jsou dlouhodobé a musejí přinášet určité zhodnocení. Příkladem je právě vývoj v ČR. Musíte si uvědomit, že příležitosti v obnovitelných zdrojích jsou vždycky spojeny s podporou, která je s nimi spojená. V současné době podpora směřuje například do výroby energie z biomasy. Není u nás de facto relevantní podpora větrných elektráren, protože pro ně nejsou adekvátní klimatické podmínky (kromě několika málo lokalit).
Co se týká solárních zařízení, tady určitá podpora pořád je, ale jsou to jen maloinstalační záležitosti na malých objektech, rodinných domech, apod. A to z pohledu velkých investorů lukrativní není. Přestože jsou solární zdroje spojeny s poměrně bouřlivou historií, dá se říct, že je situace v segmentu aktuálně poměrně stabilizovaná. Na druhou stranu je zde pořád riziko politické karty, která se může objevit. Solární segment ale představuje aktivum, do kterého se dá investovat a do značné míry je tento trh nyní komoditizovaný. Tím mám na mysli, že se s instalovanými zdroji obchoduje v poměrně jasném cenovém rozpětí za 1 MWp výkonu.
Patria Online: Atraktivními energetickými investičními příležitostmi se stávají obnovitelné zdroje v Německu, Francii nebo Beneluxu, proč?
To je jednoduché – právě proto, že v těchto zemích je podpora obnovitelných zdrojů stabilnější a čitelnější. Přeloženo do srozumitelného jazyka: investory z delšího časového hlediska zajímá to, zda je v dané zemi dlouhodobá podpora obnovitelných zdrojů bez velkých výkyvů. V těchto státech je také celkové společenské klima ve vztahu k obnovitelným zdrojům výrazně pozitivní, na rozdíl od ČR.
Patria Online: Změnilo se v průběhu posledních několika let vnímání investorů ohledně příležitostí?
Ano, velmi výrazně. Dnes je v podstatě jedno, z čeho energii vyrábíte a kde, protože cenu určuje trh. A když si uvědomíte, že na trhu už dlouho převládají nízké ceny energie, zjistíte, že uvažování investorů se posunulo směrem ke sledování nákladů výroby a potřeby energie vůbec. Například se ukazuje, že jednou z progresivních cest, je výroba energie z odpadů. Jde o metodu, kterou jsme ještě zcela neovládli a která má určitě potenciál. Zpracování odpadu pro získávání energie je podle mého názoru příležitost budoucnosti. Přináší s sebou i vedlejší efekty, jako je třeba získávání vzácných kovů a prvků.
Patria Online: Jak rychle si podobné technologie budou moci dovolit české firmy?
To bude záležet na podpoře výzkumu do takovýchto technologií, snaze firem věnovat se takovému oboru a i ochotě entit k podobným výzkumům. Využít se dá ale určitě spolupráce s veřejnými institucemi, které se takovými problémy zabývají, jako jsou vysoké školy. Stát vytvořil podmínky pro vývojová a výzkumná centra a to je příležitost pro menší výzkumné skupiny, se kterými se následně může spojit větší společnost či investiční skupina, vývoj dále podpořit a pak realizovat investici ve větším objemu s využitím vyvinuté technologie.
Patria Online: Kde vidíte investiční příležitosti v segmentu obnovitelných zdrojů v horizontu dvaceti až třiceti let?
Musím říct, že jasnou a jednoznačnou linii v tomto horizontu nevidím. Na druhou stranu jsou tu určitě zajímavé strategie, které se mohou potvrdit jako správný směr. Velký potenciál nabízí například uchovávání energie. Obecně je to ale spíše o konkrétním investorovi, o tom, jakou zvolí strategii a jak ji dokáže zacílit. Je nutné si uvědomit, že kromě zázemí vlastní investice, je dnes potřeba mít i technologii, která s tím jde ruku v ruce. Pokud někdo má například šanci vyvinout takovou technologii, která daleko efektivněji umožní skladovat energii, je dobré mít a využít i následnou výhodu v tom, že bude budovat kapacity k jejímu skladování.
Patria Online: Dá se na českém energetickém trhu čekat takové uklidnění, které by přilákalo zahraniční investory?
Myslím, že to bude chtít nějaký čas. Část zahraničních investorů nemá v český energetický trh důvěru. Když si zahraniční investor začne studovat historii energetického trhu v ČR, tak šest, sedm let dozadu, uvidí, co se tu dělo. A zjistí, že investice do obnovitelných zdrojů by pro něj mohla být velká nejistota, protože i přes jisté zklidnění se stále těžko odhaduje, co se změní v podpoře tohoto segmentu s příchodem jiné politické reprezentace. Chce to zkrátka čas. Vidět je posun v tom, že řada českých institucionálních a energetických investorů si například solární zdroje už dnes běžně dává do svých portfolií. Je to příležitost, kterou chtějí využít.
Patria Online: Lze podpořit důvěru zahraničních investorů v český energetický sektor?
Postupně se tak děje. Právě čeští investoři svým přístupem ukazují, že se situace změnila, zklidnila a že se tohoto sektoru nebojí. Jdou zahraničním investorům příkladem. Bude-li tedy zahraniční investor vidět několik let stabilního byznysu podpořeného ustálenou podporou ze strany státu, která bude pro investora znamenat dobré zhodnocení, bude pro ně taková investice atraktivní. Tomu nahrává i aktuální situace na finančním trhu, kdy výnosy jsou minimální.
Patria Online: Jaká jsou v ČR v současné době největší rizika pro investory do obnovitelných zdrojů?
Žádná další zásadní rizika, než o kterých jsme již hovořili, nevidím. Důkladná prověrka entity, toho aktiva, které investor kupuje je základním stavebním kamenem úspěchu. Pokud kupujete firmu, která vybrané aktivum spravuje, tak je nutná prověrka účetních výkazů a daňových povinností a záležitostí s tím spojených. Nutná je revize business plánu a ekonomická prověrka záměru.
Za riziko lze považovat změny státních koncepcí. Tam, kde jsou věci charakterizovány koncepčně a dlouhodobě, nejsou problémy. Umožňuje to totiž investorům dlouhodobě se rozhodovat.
Patria Online: V jakých podoborech obnovitelných zdrojů lze čekat v ČR nějaký boom?
Česká republika má díky klimatickým podmínkám své limity. I proto se například nemůžeme srovnávat s Polskem nebo Rumunskem v možnostech výstavby větrných elektráren a nečekejme tedy v této oblasti nějaký velký boom. ČR může být pro investory zajímavé získávání energie z biomasy nebo odpadu.
Patria Online: A jak je to s nákladovostí získávání energie z bio stanic vůči ostatním typům OZO?
Pokud si správně vzpomínám, uvádí se výrobní náklady na 1 kWh u větrníků a vodních elektráren okolo 2 Kč, zatímco u biomasy se výrobní náklady pohybují výrazně pod 1 Kč. Výhodou bio stanic je i to, že byznys v nich není až tak složitý, je důležité mít zajištěny dodávky suroviny. Jedním dechem je ale nutno dodat, že bez podpory státu to fungovat nebude.
Patria Online: Co si pod tím představit?
Stát musí jasně říkat, jaké obnovitelné zdroje bude dlouhodobě podporovat a že jim přizpůsobí přenosovou energetickou soustavu tak, aby docházelo k minimálním komplikacím a podřídit tomu nutné nastavení ekonomických a technologických procesů. Mimochodem – stále důležitějším bodem v energetických koncepcích je transfer energií mezi státy. Ukazuje to i příklad Německa a jejich výroby ve větrných parcích. Bude nutné v rámci celé Evropské unie nastavit pravidla, která zajistí, že investice jednotlivých členských zemí EU do obnovitelných zdrojů budou doprovázeny koordinovanými investicemi do energetické infrastruktury.
Jiří Hlaváč je partnerem ve skupině TPA Horwath, znalcem v oboru ekonomika, auditorem a daňovým poradcem. Je absolventem VŠE v Praze. Je specialistou na oceňování, strukturování transakcí, projekty fúzí a restrukturalizace. Jeho profesionální praxe je více než 18 let.