Stav americké ekonomiky se postupně zlepšuje a to vede k názorům, že Fed by měl jak pokračovat v omezování stimulace, tak také pokračovat ve zvedání sazeb. Já s tímto pohledem nesouhlasím, protože inflační tlaky jsou malé a Fed by tak měl učinit ještě hodně kroků, aby se lidé vrátili do pracovního procesu. Můj postoj vystihují následující tři grafy. První z nich ukazuje podíl lidí ve věku 25 – 54 let, kteří mají práci, na populaci (toto věkové rozmezí nám umožňuje eliminovat efekt „baby-boom“ generace a jejího vstupu do důchodového věku):
Mezi lety 2007–2010 se uvedený poměr prudce propadl z více než 80 % na méně než 75 %. Tam setrval a někteří ekonomové se tak začali domnívat, že americká ekonomika se v oblasti zaměstnanosti pohybuje v „novém normálu“. V posledních dvou letech se ale dostavil obrat a tudíž i naděje, že oživení může nastat rovněž v této oblasti. Je to argument pro další monetární stimulaci. Ta není bez rizik a nákladů. V šedesátých a sedmdesátých letech jsme jasně viděli, že politika levných peněz může vést k vysoké inflaci. A zkrotit ji je velmi bolestivé. Nyní ovšem žádné známky roztáčející se inflační spirály nenajdeme. Ukazuje to například ve Fedu oblíbený cenový indikátor zobrazený v následujícím grafu (modře inflace celková, šedě jádrová):
Cílem Fedu je udržet inflaci blízko 2 %. Z grafu je ale zřejmé, že se inflace pod tímto cílem nachází od počátku roku 2012. Když se vrátíme do šedesátých a sedmdesátých let, zjistíme, že jádrem problému byla rostoucí inflační očekávání. Ta se stala sebenaplňujícím se proroctvím, kvůli kterému firmy zvedaly své prodejní ceny a lidé požadovali vyšší mzdy. Existuje takové nebezpečí i dnes? Finanční trhy poskytují zápornou odpověď. Poslední graf ukazuje očekávanou pětiletou inflaci v období začínajícím za pět let:
Je zřejmé, že inflační očekávání ani zdaleka nerostou. Já sám bych spíše hovořil o jejich znepokojivém poklesu. Pro mě jsou tak uvedené tři grafy známkou toho, že bychom se měli spíše snažit o uvolnění monetární politiky než o její utažení. Nesnažme se vyhovět údajné potřebě normalizace sazeb, řiďme se skutečnou situací na trhu práce a v oblasti inflace.
Autorem je Narayana Kocherlakota, bývalý člen měnového výboru Fedu.
Zdroj: Bloomberg