ECB si pravděpodobně v tomto týdnu bude mnout ruce. Start kvantitativního uvolňování se povedl a Frankfurt zatím nemám problémy se skupováním vládních dluhopisů z trhu. Současně přicházející čísla potvrzují zlepšování ekonomických vyhlídek eurozóny. Němečtí zaměstnanci v tomto roce mohou dostat přidáno o více než 3 %, což při prakticky nulové inflaci není vůbec málo. I proto čekáme, že německá ekonomika v tomto roce poroste o 1,5 %.
Mario Draghi ale nemusí mít z řady důvodů ještě vyhráno. Za prvé růst v eurozóně i tak zůstává slabý a při porovnání s USA ekonomický výkon výrazně zaostává za předkrizovými úrovněmi. V tuto chvíli je ekonomika navíc nadopovaná dvěma mimořádnými stimuly, které pravděpodobně postupně vyprchají. Jedním z nich je slabé euro (logický důsledek politiky ECB) a druhým levná ceny ropy. Řadu problémů, které drží růst v eurozóně dlouhodobě na uzdě, přitom centrální banka vyřešit nedokáže - nepružný trh práce, negativní demografické trendy, vysoké zdanění práce…
Za druhé ECB časem může mít problém s naplňováním kvantitativního uvolňování. Skupování dluhopisů z trhů s relativně nízkým veřejným dluhem a plánovanými přebytky rozpočtu (Německo) může být časem složitější. Přetahovaná o vládní dluhopisy s finančním sektorem může proto časem vést ECB k nutnosti snížit depozitní sazbu (její úroveň udává spodní hranici pro výnosy dluhopisů, které smí ECB nakoupit v rámci QE).
A za třetí ECB může mít přes pozitivní vývoj ekonomiky úplně jinou starost. A to Řecko. Na politiku vůči Athénám možná bude ve čtvrtek směřovat většina dotazů. Řecký bankovní sektor je totiž závislý na ochotě ECB navyšovat přístup k záchranné likviditě (programu ELA). ECB tak v jistém slova smyslu drží prst na spoušti.
V USA mezitím pravděpodobně většinu pozornosti přitáhne startující výsledková sezóna. Především pro dolar bude důležité sledovat, zda se reportujícím nadnárodním podnikům kvůli silnému americké měně nezhoršují tržby.
Region - forex
Regionální měny v pátek vůči euru vesměs posilovaly. Největší pohyb sice zaznamenal forint, ale i koruna vůči společné měně posílila asi o 0,2 %. České měně pomohla i lepší než očekávaná data z průmyslu. Zlotý sice v pátek posílil pouze nepatrně, ale za týden si vůči euru připsal asi procento. Za zmínku stojí výrazná korekce rublu, který v průběhu dubna masivně posiloval, avšak v pátek došlo na vybírání zisků, které měnu oslabilo o 8 % (proti dolaru).
V nadcházejícím týdnu budou právě polské události lákat nejvíce pozornosti. Hlavním bodem je zasedání centrálních bankéřů (středa). To s sebou patrně nepřinese změnu sazeb, nicméně od tiskové konference lze čekat vyjádření jisté nespokojenosti s prudkým posilováním zlotého v posledních týdnech.
Dluhopisy
Trhy dluhopisů končily týden bez výraznějších změn - snad jediný pohyb zaznamenal krátký konec americké výnosové křivky, který šel lehce vzhůru. Výroky z Fedu, které determinují krátkodobé dolarové sazby, přitom zůstávají velmi rozporuplné - v pátek jestřáb Lacker uvedl, že červnové zvýšení úroků zůstává ve hře, zatímco holubice Kocherlakota by sazby zvyšovala až o rok později.
Tento týden začne z pohledu dat pořádně až zítra, kdy přijdou na řadu americké maloobchodní tržby a výrobní inflace. Nakonec to však nemusí být makro data, která budou determinovat dění na trzích dluhopisů, neboť naplno se rozjede výsledková sezóna v USA a ve čtvrtek bude zasedat ECB. Zde pak možná nepůjde ani tak o měnovou politiku, ale spíše o osud Řecka, jehož banky jsou zcela odkázány na likviditu od ECB.