Pamatujete si ze školy, co vzniká, třeme-li ebonitovou tyč liščím ohonem? Správně, elektřina. Ale co vzniká, když člověk tře bídu s nouzí? Na to má odpověď dějepis, nikoliv fyzika. Je-li tření bídy s nouzí slabé, výsledkem bývá blbá nálada. Když je tření intenzivní, dlouhodobé a masově rozšířené, můžeme se nadít i něčeho většího – stávek, nepokojů, nebo revoluce.
Bytostným zájmem politiků je udržovat bídu na tak nízké úrovni, aby společnost stačila hasit jiskry nespokojenosti dříve, než zapálí stodolu... Zvládnout tento úkol není jednoduché. Nestačí, aby chudoba rozsahem a hloubkou nepřekročila nějakou kritickou hranici. Bez ohledu na to, jakou mírou materiální chudoby obyvatelstvo skutečně trpí, rozhoduje o popularitě vlády a míru ve společnosti v posledku to, jak silně lidé svou chudobu vnímají.
Česko patří mezi 20 % nejbohatších světových ekonomik. Podíl obyvatel ohrožených chudobou je zde druhý nejnižší v EU. Míry obecné nezaměstnanosti, nezaměstnanosti mladých lidí i dlouhodobé nezaměstnanosti se u nás pohybují bezpečně pod evropským průměrem. Pravdou je samozřejmě i to, že navzdory relativně nízké průměrné míře nezaměstnanosti najdeme regiony, kde získat slušné pracovní místo dlouhodobě představuje velký problém. Známe domácnosti, jejichž hmotná situace je z toho či onoho důvodu navzdory rozvinutému systému sociální péče a pomoci velmi neutěšená. I ČR se v posledních letech znatelně štěpí na bohaté a chudé…
Jaký obraz české bídy nabízejí svým čtenářům, posluchačům a divákům česká média? Zdá se mi, že je to obraz mnohdy věrný v detailu (a tím nepochybně prospěšný), nicméně nevyvážený. Vyvážeností samozřejmě nemám na mysli potřebu kompenzace příběhu zoufalé samoživitelky příběhem žoviálního rentiéra. Jde mi spíše o to, abychom kvůli stromům nepřestávali vidět les. Abychom si – i díky médiím - nepřestávali uvědomovat, že navzdory tomu, že jsme každý den konfrontování s nelehkými lidskými osudy spoluobčanů, jako národ žijeme ve šťastném koutě planety. Alespoň zatím. Važme si toho.
Martin Kupka
Pozice: hlavní ekonom ČSOB
Martin Kupka je od roku 2002 ředitelem investičního výzkumu a hlavním ekonomem ČSOB. Vystudoval obor ekonomicko-matematické výpočty na pražské VŠE, postgraduální studium absolvoval na PgÚ ČSAV v Praze a GIIS v Ženevě. V první polovině 90. let přednášel makroekonomii na Fakultě sociálních věd UK, byl ekonomickým poradcem ministra na MHPR ČR a působil jako makroekonomický analytik pro středoevropský region v NRI ve Vídni. Od roku 1995 do roku 2002 pracoval Martin Kupka jako vedoucí ekonomického výzkumu ve skupině Patria Finance, s výjimkou období 1999-2001, kdy řídil strategii a výzkum v pražské Raiffeisenbank.
Témata: přijetí eura, ekonomická transformace, hospodářská politika ČR a EU.