Aktualizováno Japonská ekonomika ve třetím čtvrtletí poprvé od loňského roku oslabila a údaje i ekonomové naznačují, že pravděpodobně míří zpět do recese. Japonský hrubý domácí produkt se ve 3Q podle očekávání snížil o 0,9 procenta po nárůstu o 0,1 procenta v předchozích třech měsících. V anualizovaném vyjádření klesl HDP o 3,5 procenta po revidovaném růstu o 0,3 % ve 2Q (konsensus Bloomberg -3,4 %). Třetí největší ekonomiku světa stahuje slabá světová poptávka i spory s Čínou.
"Nemohu vyloučit možnost, že japonská ekonomika se propadá do recese," uvedl japonský ministr pro národní politiku Seidži Maehara. "Ekonomika je v nynějším čtvrtletí na cestě k druhému poklesu za sebou," upozornil analytik Tacuši Šikano ze společnosti Mitsubishi UFJ Securities. To povede ke sledování měnové politiky v zemi, kde se očekává, že centrální banka oznámí další krok směrem k uvolnění měnové politiky na podporu růstu.
Ekonomové v anketě CNBC se nicméně domnívají, že stimul ze strany domácí měnové politiky pravděpodobně poklesu japonské ekonomiky nezabrání, a její oživení bude spíše závislé na růstu globálního hospodářství. "Největším motorem, který může Japonsko navrátit k růstu, je globální poptávka - především ta ze Spojených států, Číny a Evropy," uvedl ekonom JPMorgan Masamichi Adachi. "Samozřejmě, že bez podpory zahraniční poptávky, je jakákoli pomoc japonské vlády nebo centrální banky nedostatečná k zabránění recese."
Recese je obvykle definována jako minimálně dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Japonská ekonomika je silně závislá na exportu, takže byla těžce zasažena hospodářským útlumem v zahraničí. Diplomatický spor s Čínou navíc snížil poptávku čínských spotřebitelů po japonském zboží. V Číně se na podzim konala řada protijaponských demonstrací provázených výzvami k bojkotu japonského zboží. Protesty se místy zvrhly v násilí, rabování a zapalování obchodů. Za protesty stojí spor kolem neobydlených ostrovů, na něž si činí nárok jak Peking, tak Tokio. Protesty v čínských ulicích již sice polevily, diplomatický spor však nadále trvá a způsob jeho prezentace čínskými médií poškozuje image japonských podniků.
Analytik Klaus Baader ze společnosti Cross Asset Research uvedl, že nejvyšší prioritou japonské vlády by mělo být zmírnění sporů s Čínou, které si ale vyžádá určitý čas. "Nemyslím si, že to lze zvládnout přes noc a že čínští spotřebitelé najednou začnou znovu milovat japonské zboží," řekl Baader.
Šéf japonské centrální banky Masaaki Širakawa dnes uvedl, že banka bude pokračovat v uvolněné měnové politice, aby podpořila domácí ekonomiku. Upozornil však, že samotné tisknutí nových peněz hospodářské problémy nevyřeší, a vyzval vládu k opatřením na zvýšení růstového potenciálu, například k hospodářským reformám a deregulaci. "Dělají, co můžou," řekl na adresu centrální banky analytik David Rea z firmy Capital Economics. "Měnové podmínky jsou uvolněné v téměř nejvyšší možné míře. Nikdo si ale nechce půjčovat. Nikdo nechce investovat, protože vyhlídky pro hospodářský růst nejsou pozitivní," dodal.
Centrální banka koncem minulého měsíce opět uvolnila měnovou politiku rozšířením programu pro nákup dluhopisů o dalších 138,5 miliardy dolarů, přičemž úrokovou sazbu ponechala podle očekávání beze změny v rozpětí nula až 0,1 procenta. Trh nicméně krok nijak zásadně neocenil a japonský jen pokračuje v růstu a doléhá na exportéry. Japonská měna od začátku roku posílila proti americkému dolaru zhruba o 3 procenta, vývozy ve třetím čtvrtletí meziročně poklesly o 5 procent. To je nejsilnější propad od 2Q11, kdy export klesl o 6 procent.
(Zdroj: čtk, CNBC, Bloomberg)