Německý energetický systém ohrožuje extrémní nestabilita dodávek solární a větrné elektřiny, zejména v zimních obdobích vysoké poptávky. Plyne to podle agentury Reuters z podrobných údajů německého výzkumného institutu Fraunhofer. Před novými výpadky dodávek v nadcházející zimě nejnověji varoval spolkový ministr hospodářství Philipp Rösler.
"Minulou zimu jsme zažili velmi napjatou situaci a letos i příští rok to může být stejné," řekl ministr listu Neue Passauer Presse.
Nejpovážlivější situaci zažilo Německo během chladné vlny a vysoké poptávky v první polovině února. Sítě na severu země byly tehdy přetíženy na hranici kolapsu a musely být odstaveny některé průmyslové podniky kolem Hamburku.
Údaje Fraunhoferu za prvních 40 týdnů roku ukazují u dodávek elektřiny ze "zelených" zdrojů extrémní kolísání. Zatímco 25. května slavila solární lobby dočasné dosažení rekordního výkonu 22,4 gigawattu, tedy asi třetiny německé poptávky, opačný vývoj v první polovině února byl podle expertů mnohem důležitější, protože ukázal na závažná rizika.
Ve druhém únorovém týdnu klesla produkce větrných a solárních zdrojů na letošní druhou nejnižší úroveň 0,77 terawatthodiny, zhruba polovinu týdenního průměru. Poptávka po elektřině tehdy naopak kvůli mrazům prudce vzrostla, zejména kvůli sousední Francii, kam Německo v této roční době hodně vyváží a kde velká část domácností spoléhá na elektrické vytápění. Kvůli tomu musely konvenční elektrárny na fosilní paliva a jádro vyhnat výkon 8. února na letošní maximum 65,9 gigawattu a výkon elektráren na plyn se těsně přiblížil ke svému maximu 24 GW.
Minimální rezerva ve výkonu konvenčních zdrojů vyvolává vzhledem k jejich plánovanému odstavování velké znepokojení a podle Reuters naznačuje, že Evropská komise byla ve svém hodnocení evropského trhu elektřiny za první čtvrtletí nemístně optimistická. "Navzdory drsné zimě se neobjevilo jediné vážné narušení evropského systému dodávek elektřiny. To potvrzuje sílu evropského vnitřního trhu s elektřinou a efektivnost evropských politických opatření," uvedla tehdy komise.
Teoreticky se sice větrná a solární energie v Evropě v jednotlivých sezonách doplňuje, protože v zimě slunce příliš nesvítí, což nahrazuje dostatek větru, zatímco v létě je to naopak. To ale platí jen pro týdenní nebo měsíční úhrny, kdežto z hodiny na hodinu a ze dne na den je vítr po celý rok stejně nepředvídatelný. Podle údajů Fraunhoferu vykázaly v každém z prvních měsíců tohoto roku větrné zdroje minimální vytížení na úrovni jednoho procenta instalovaných kapacit nebo méně.
Nestabilita německých obnovitelných zdrojů ohrožuje i český energetický systém, hlavně kvůli nadměrné produkci větrných generátorů na severu Německa. Česká vláda chystá už na tuto zimu vyhlášku, podle níž bude Česko moci v případě ohrožení své přenosové soustavy neplánovanými toky elektřiny z Německa či odjinud odpojit přeshraniční vedení. Česko a Polsko se budou muset vyrovnávat s nebezpečnými přetoky zřejmě ještě velmi dlouho, protože budování severojižních přenosových sítí v Německu postupuje velmi pomalu.
ČR plánuje obranu proti přelivům přes hranice
Česko bude moct v případě ohrožení své přenosové soustavy neplánovanými toky elektřiny ze zahraničí odpojit přeshraniční vedení. Počítá s tím novela vyhlášky o stavu nouze v elektroenergetice, kterou připravuje ministerstvo průmyslu, zjistila ČTK. Ministerstvo s připravovanou novelou seznámí ve středu vládu.
Novela vyhlášky by podle ministerstva měla zabránit ohrožení obyvatel, průmyslu a majetku v Česku a měla by platit už letos v zimě. Ministerstvo chce právní úpravou zajistit, že nedojde k přetížení české přenosové soustavy, které by vyústilo v nespolehlivost dodávek elektřiny odběratelům.
Problémy v přenosové soustavě jsou podle ministerstva důsledkem rozsáhlé výstavby větrných elektráren v oblasti Baltského a Severního moře. Po elektřině z těchto větrníků je poptávka v jižním Německu a v Rakousku.
Kvůli nedostatečnému propojení v Německu ale jsou toky elektřiny vyvolané těmito obchody neplánovaně přenášeny přes českou a polskou přenosovou soustavu. Podle ministerstva těmito soustavami fyzicky projde až polovina všech obchodních toků mezi severem Německa a Rakouskem.
Odpojení přeshraničního vedení je ale podle ministerstva jen krátkodobým opatřením, k němuž lze přistoupit v případě nouze. Ve střednědobém horizontu, do roku 2017, chce provozovatel přenosové sítě ČEPS uvést do provozu transformátory, které umožní rozprostřít přeshraniční toky elektřiny na méně zatížená vedení, jejichž kapacita není optimálně využita, a zamezí nebezpečným situacím pro českou přenosovou soustavu.
Systémovým řešením by podle ministerstva bylo také rozdělení jednotné německo-rakouské obchodní zóny pro trh s elektřinou na menší oblasti. Společná zóna totiž umožňuje obchodní výměny, které převyšují fyzické možnosti propojených přenosových soustav Německa a Rakouska. Podle vyjádření Německa a Rakouska je ale rozdělení společné zóny možné až kolem roku 2018.
Aby se problém vyřešil dlouhodobě, je podle ministerstva třeba urychlit výstavbu nových vedení, která efektivně a bezpečně umožní přenos elektřiny v rámci Evropy. Součástí dlouhodobého řešení je i významné posílení přenosových kapacit ČEPS.