Bernanke a Fed se snaží především o udržitelné zlepšení v ekonomice a na trhu práce. Pokud se nedostaví pokles nezaměstnanosti na 7 %, který bude trvat několik měsíců či dokonce čtvrtletí, přijde QE3. Pro CNBC to uvedl Bill Gross ze společnosti Pimco. Podle jeho názoru ale QE požadovaného cíle ve formě většího snížení nezaměstnanosti není schopno dosáhnout. Určité snížení nezaměstnanosti sice díky předchozím QE přišlo a k podobnému vývoji by mohlo dojít i v budoucnu. Jak ale naznačil sám Bernanke, klíčový je nyní zejména vývoj ve fiskální oblasti. Gross se tedy domnívá, že QE3 je velmi pravděpodobné a může být otázkou několika týdnů.
Grossův kolega ve vedení Pimca Mohamed El-Erian pro CNBC uvedl, že „Bernanke velmi dobře obhájil své dosavadní kroky, řekl nám, že problémy jsou cyklické, ne strukturální, a je možné je řešit“. To znamená, že „Fed si připravuje půdu pro větší aktivismus“. Mohamed El-Erian ale nabádá k opatrnosti, protože je třeba rozlišovat tři roviny: Ochotu Fedu jednat, jeho schopnost jednat a konečně efektivitu, kterou jeho kroky budou mít. Ochota je podle investora velká, horší je to se schopností jednat a efektivita je velmi omezená.
El-Erian se domnívá, že pokud by investoři chtěli sázet na aktivismus Fedu, měli by se orientovat na kratší konec výnosové křivky a kvalitní korporátní dluhopisy. Trhy se také budou zaměřovat na větší ochranu před inflací, z čehož budou těžit reálná aktiva a zlato. U akcií ale nesmíme zapomínat na to, že jsou nyní z velké části ovlivněny i vývojem v Číně a v Evropě. Vliv Fedu na tato aktiva tedy nebude tak jednoznačný.
Tim Duy ze známého blogu Fed Watch ohledně Bernankeho projevu v Jackson Hole píše:
Mým prvním dojmem bylo to, že Bernanke povětšinou omílal fakta, která většina z nás ví. Přesto jeho slova měla určitý nádech holubičky, který by naznačoval vyšší pravděpodobnost kvantitativního uvolňování na příštím zasedání, než jsem se původně domníval. Žádné evidentní náznaky takového kroku se ale neobjevily. Bernankeho projev byl přitom převážně zaměřen na to, co se stalo, včetně toho, že podle jeho názoru netradiční monetární politika přinesla pozitivní výsledky.
Zajímavý byl Bernankeho detailnější pohled na náklady a přínosy dalšího uvolňování. Mezi možné náklady zařadil horší fungování kapitálových trhů, vyšší inflační očekávání, riziko zhoršení finanční stability plynoucí z nadměrného zadlužení a potenciální ztráty, které by Fed mohl realizovat. Každý z těchto bodů ale Bernanke vyvrátil a mohli bychom se tedy domnívat, že další kolo QE je něčím, nad čím nemusíme dlouho přemýšlet, protože jeho přínosy jednoznačně převýší náklady. Zde si ale nejsem jistý – jde skutečně o tak jednoduchý případ? A všimněme si, že poměr nákladů a přínosů se mění v čase. Přínosy určitě převažují v dobách krize, ale je tomu tak i dnes?
Bernanke rovněž poukázal na současné dominantní brzdy růstu. Mezi ně řadí trh s bydlením, který sice vykazuje známky zlepšení, aktivita v této oblasti se ale stále nachází na nízké úrovni a k oživení přispívá mnohem méně, než je obvyklé. Negativně působí i fiskální politika. Chybí zejména důvěryhodný plán, který by konsolidoval veřejné rozpočty. Politici by se ale měli vyhnout prudkému krátkodobému utažení politiky. A ekonomiku oslabují nadále i podmínky na finančních a úvěrových trzích, hlavní zdroj tenze v této oblasti přitom představuje vývoj v Evropě. Pokud ale Bernanke považuje tyto faktory za hlavní, pak možná říká, že monetární politika dnes nemůže pro zrychlení růstu mnoho udělat. Jaký by byl v takto popsaném prostředí přínos dalších netradičních monetárních kroků?
Můj celkový dojem je tedy takový, že Bernanke poskytl velmi silnou obranu netradičních monetárních nástrojů, náklady s nimi spojené považuje za nevýznamné. Jeho pohled na ekonomiku byl ale převážně směrem do minulosti. A Bernanke vyjádřil výrazné obavy ohledně vysoké nezaměstnanosti, přestože se zdá, že naznačoval i to, že dosažení rychlého zlepšení v této oblasti není v moci monetární politiky. Jak uvedl Felix Salmon: „Celkový tón byl defenzivní, Bernanke se snažil obhájit minulé i budoucí kroky proti kritice ze všech možných stran. A když se nějaká instituce brání, neudělá nic odvážného. Odvážně se Fed zachoval v letech 2008 a 2009, kdy zuřila finanční krize. Ty dny jsou ale pryč. Ať se nám to líbí nebo ne, Fed ekonomice výrazně nepomůže, takový krok by musel učinit Kongres.“
(Zdroj: CNBC, Fed Watch)