Objem čínských exportů vzácných kovů klesl v říjnu meziměsíčně o 77 %. Stalo se tak poté, co čínské úřady podruhé snížily vývozní kvótu pro tyto žádané suroviny, které se používají v řadě průmyslových odvětví rozvinutých ekonomik.
Kvůli vývozním restrikcím stoupají ceny vzácných kovů už od poloviny roku raketovým tempem. Do popředí tak znovu vystoupil problém závislosti celého světa na jednom velkém dodavateli, který obstarává skoro 90 % celkové roční těžby. Podle zprávy z počátku listopadu by se ceny vzácných kovů mohly vyšplhat ještě výše.
Analytici poukazují na nejistou situaci spotřebitelů (výrobců notebooků, větrných turbín, magnetů nebo vojenské výstroje), kteří se obávají dalšího snížení kvót v příštím roce.
To platí obzvlášť pro Japonsko, jehož gigantické korporace jako Mitsui a Toshiba jsou na importech vzácných kovů závislé. Vláda se v říjnu dohodla s Vietnamem na blíže nespecifikované spolupráci v této oblasti. Mongolský prezident vyzval japonské společnosti k investicím do ložisek ve své zemi.
Podle čínských představitelů další dramatické snížení kvót nehrozí, ostatní země by ale měly v zájmu zajištění stabilních dodávek začít využívat svá vlastní ložiska.
Vzácné kovy se v přírodě nevyskytují tak řídce, jak by jejich název mohl napovídat. Problém je najít ložisko s dostatečnou koncentrací těchto prvků, aby se jejich těžba vyplatila. Největší důl mimo Čínu se nachází v Kalifornii a jeho znovu-zprovoznění se plánuje již na příští rok. Akcie společnosti Molycorp, která kalifornské naleziště vlastní, od jejího letního uvedení na burzu posílily o více než 100 %.
(Zdroj: Bloomberg)