Jak správně na zdanění příjmů fyzických osob z cenných papírů za uplynulý rok 2023? Text advokátní kanceláře KLB Legal exkluzivně pro Patria.cz shrnuje základní pravidla. Příjmy z cenných papírů mohou být ze své podstaty dvojího druhu. Hovoříme o příjmech plynoucích z držby cenných papírů a o příjmech z prodeje cenných papírů. Toto teoretické rozdělení využívá i zákon o daních z příjmu¹, který pro každou kategorii stanovuje odlišná daňová pravidla. Pojďme se na ně společně podívat.

Příjem plynoucí z držby cenných papírů

Typickými příklady příjmu plynoucího z držby cenných papírů jsou dividendy vyplacené akciovou společností, podíl na zisku podílového fondu plynoucí z držby podílového listu či úroky a jiné výnosy plynoucí z držby dluhopisů nebo směnek. Dividenda² vyplacená tuzemskou akciovou společností³  podléhá 15 % srážkové dani (§ 36 ZDP). To znamená, že daň odvádí přímo akciová společnost a akcionáři je vyplácen zisk již očištěný o daň z příjmu (sám akcionář jej proto neuvádí v daňovém přiznání).

Složitější je to se zdaněním dividend zahraničních společností. Tento příjem zahrnují fyzické osoby do příjmů z kapitálového majetku (§ 8 ZDP), přičemž taktéž podléhá 15 % dani. Akcionáři si mohou v tomto případě započíst daň, jež byla zahraniční společností za akcionáře odvedena v zahraničí. Toto započtení může být provedeno metodou úplného zápočtu či (častěji) metodou prostého zápočtu (§ 38f ZDP). Určení, která z těchto metod bude aplikována, jakož i další podrobnosti stanoví příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění uzavřená mezi Českou republikou a státem, jehož daňovým rezidentem je plátce dividend. Bilaterální smlouvy o zamezení dvojího zdanění má Česká republika uzavřené s většinou zemí světa. Pokud však taková smlouva absentuje, je možné, že bude příjem akcionáře podléhat dvojímu zdanění.

Příjem z prodeje cenných papírů

Příjem z úplatného převodu cenných papírů uvádějí fyzické osoby v dílčím základu daně podle § 10 ZDP jako ostatní příjmy. Dílčí základ daně si mohou poplatníci daně snížit o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení, kterými jsou především pořizovací cena cenného papíru a výdaje související s uskutečněním následného převodu cenného papíru. Zisk z prodeje cenného papíru může být také snížen o případnou ztrátu z prodeje jiného cenného papíru, která nastala ve stejném zdaňovacím období.

Příjem z prodeje cenných papírů může být navíc od daně z příjmů osvobozen úplně, a to při splnění tzv. časového testu. Časový test je splněn, pokud mezi nákupem a prodejem cenného papíru uplynuly alespoň tři roky⁴  (§ 4 ZDP). Zároveň se také nesmí jednat o příjmy, které jsou nebo v minulosti byly součástí obchodního majetku poplatníka.

Je důležité doplnit, že od daně z příjmů jsou osvobozené veškeré příjmy plynoucí z prodeje cenných papírů, pokud ve zdaňovacím období nepřekročí částku 100 000 Kč. Pokud ji však překročí zdaňují se veškeré příjmy, nikoli pouze ta část převyšující tuto hranici (nejedná se o klouzavou progresi).

Stranou ponecháváme změny ZDP související se změnami důchodové politiky přijaté v rámci novelizačního balíčku v prosinci 2023⁵, jelikož daňové výhody na popularitě narůstajícího dlouhodobého investičního produktu (DIP) budou relevantní až pro daňová přiznání za rok 2024. To samé platí i pro úpravu časového testu spočívající ve stanovení horní hranice, po kterou budou moci být příjmy z prodeje cenných papírů osvobozeny od daně.⁶

____________ 

1) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“).
2) Stejná pravidla platí také pro podíl na zisku z podílových listů a pro dluhopisy. Pro větší přehlednost textu autoři dále používají pouze označení „dividenda“.
3) Obchodní společnost, která je daňovým rezidentem České republiky.
4) Jedná-li se o kmenový list, činí tato doba 5 let – § 4 odst. 1 písm. u) in fine ZDP.
5) Stalo se tak přijetím zákona č. 462/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří.
6) Tato hranice je stanovena na 40 000 000 Kč. Jedná se o novelu ZDP provedenou zákonem č. 348/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů.

 Autorem textu je Filip Jindra, právník advokátní kanceláře KLB Legal. Filip se zaměřuje na oblast kapitálového trhu. Mezi jeho specializace patří smlouvy a obchodní právo.

Názory autora se nemusí shodovat s názorem Patria.cz. Nejedná se o individualizované právní poradenství. Za tyto informace nenese Patria.cz odpovědnost.