Německá vláda pracuje na tom, aby zabránila vstupu nových cel Evropské unie na čínská elektrická vozidla v platnost – nebo je alespoň zmírnila, pokud by úplné zastavení nebylo možné. Stellantis NV může přesunout část čínské produkce do Evropy. Snaha o protekcionismus vůči čínské elektromobilitě odhaluje vystavenost evropských automobilek Číně a tamní produkci a rozpohybovává politiky.
Dílčí index výrobců automobilek včera ztratil 2,4 procenta. Peking návrh nových cel označil za protekcionistické chování a vyjádřil naději, že "EU napraví své nesprávné postupy a obchodní spory bude řešit prostřednictvím dialogu". "Pokud cla plně nevyrovnají podmínky pro domácí výrobce, nebo je dokonce zvýhodní, Evropa se možná právě střelila do vlastní nohy," uvedl na druhou stranu analytik Bas van Geffen ze společnosti Rabobank.
Brusel ve středu rozhodl o uvalení dodatečných cel na elektromobily dovážené z Číny, přičemž poplatky se zvýší až na 48 %. Opatření se týká čínských výrobců automobilů včetně BYD, Geely a vlastníka MG SAIC, kteří byli obviněni z narušování trhu státními dotacemi a porušování pravidel WTO.
Výše tarifu se bude kromě stávajícího poplatku ve výši 10 % lišit podle míry spolupráce jednotlivých výrobců automobilů. BYD Co. má nad stávající limit zaplatit dalších 17,4 %, zatímco sazba SAIC Motor Corp. je na 38,1 %. EU cla nastavuje podle toho, nakolik společnosti spolupracovaly v průběhu prověrky ze strany EU.
Čína pohrozila odvetnými opatřeními napříč zemědělstvím, letectvím a automobily s velkými motory a uvedla, že je hluboce zklamaná a rozhodne protiopatřeními Jakákoli opatření typu „tit-for-tat“ mohou poškodit německé výrobce včetně AG, Mercedes-Benz Group AG a AG, kteří se silně spoléhají na prodej na největším světovém automobilovém trhu.
Konkrétní dopady záleží hlavně na razanci čínských protiopatření v reakci na prozatímní opatření Evropské komise. Ta rozhodla, že dovozní cla na elektromobily z Číny se v některých případech zvýší až na 48,1 procenta, pokud se vezme v úvahu, že desetiprocentní clo už platí.
Pro výrobce prémiových automobilů Mercedes-Benz čínský trh představuje třetinu ročního odbytu. Zhruba 20 procent těchto vozů automobilka do země dováží z Německa, vyplynulo z výroční zprávy. Jde zejména o luxusní modely, jako je třída S nebo Maybach. Právě na ně dopadne případná čínská odveta. Naopak vozy střední třídy se vyrábějí na místě.
Třetinu globálního prodeje v Číně uskuteční také BMW. Z těchto vozů se z Německa dováží 13 procent, především nejdražších modelů. Firma vlastní 75procentní podíl ve společném podniku s čínskou Brilliance Automotive. Právě tento společný podnik vyrábí většinu automobilů BMW pro čínský trh.
Podobně i německá automobilová skupina Volkswagen, bez Porsche, čínským spotřebitelům dodává zhruba 30 procent svého ročního odbytu. To z ní dělá nejúspěšnější zahraniční automobilku s tržním podílem 14,5 procenta, který plánuje ještě zvýšit. Výraznou většinu aut pro čínský trh Volkswagen vyrábí v závodech společného podniku se SAIC Motor v šesti různých městech. Jde o modely značek Škoda, Audi a Volkswagen. Jen 261.000 vozů z 3,236 milionu do Číny automobilka loni dovezla.
Značka luxusních vozů Porsche, která rovněž spadá pod koncern Volkswagen, je na tom ale opačně než zbytek skupiny. Všechny vozy, které na čínském trhu prodá, pocházejí z dovozu. Čína přitom tvoří 21 procent globálního prodeje značky. Podobně automobilka Ferrari ze skupiny Stellantis, která se pohybuje ve stejném segmentu, v Číně prodává jen importované modely. Podle analýzy banky HSBC má nicméně segment luxusních automobilů lepší možnosti, pokud jde o přenášení nákladů dovozních bariér na zákazníky.
Švédská automobilka Volvo Cars, jejímž většinovým vlastníkem je čínská společnost Geely, v zemi uskuteční čtvrtinu svého globálního odbytu. Ten podle HSBC představuje deset procent jejího zisku. Prodej dovážených vozidel tvoří zhruba čtyři procenta prodeje aut společnosti Volvo v Číně. Jinak se zaměřuje hlavně na místní výrobu.
Německý ministr hospodářství Robert Habeck hned po rozhodnutí řekl, že nyní je příležitost pokusit se o zastavení těchto akcí a "doufejme, že uspějeme“, jinak dle něj hrozí spirála eskalace.
Habeck příští týden odcestuje do Číny a plánuje tuto záležitost projednat s tamními vládními úředníky. Už na konci dubna řekl, že rozhodnutí o clech vůči Číně by nemělo být automatické, ale nakonec by je měli přijmout politici. „Rozhovory s Čínou vede Evropská komise, která tato jednání také oznámila,“ uvedlo ministerstvo hospodářství, když ho kontaktovala agentura Bloomberg. "Vláda je jako obvykle v úzkém kontaktu s Evropskou komisí."
Pokud budou zavedena cla na dovoz elektrických vozidel už tento týden, Stellantis NV oznámil, že přesune výrobu některých modelů vyrobených čínským Leapmotorem do Evropy.
Noví partneři, kteří začnou prodávat v Evropě od září, mohou urychlit plány na přesunutí montáže některých modelů Leapmotor do továren Stellantis kvůli potenciálním dodatečným nákladům, řekl generální ředitel Carlos Tavares ve čtvrtek. Minulý měsíc společnosti již uvedly, že elektromobily budou nakonec vyráběny mimo Čínu, částečně ve světle rostoucího globálního obchodního napětí.
Stellantis již uvedl, že jejich továrna v polském Tychy, která v současnosti vyrábí Jeep Avenger, by mohla být potenciálním místem, kde by se mohla vyrábět vozidla Leapmotor, uvedl tehdy generální ředitel Tavares.
Graf: Evropa jako destinace pro čínská EV
Zdroj: Čínská celní správa, Bloomberg
EU tento týden oznámila prozatímní dodatečná cla až 38,1 procenta na dovoz elektromobilů z Číny, která by se vybírala navíc k dosavadnímu desetiprocentnímu clu. Na automobilky ochotné spolupracovat na vyšetřování dopadu čínských subvencí by se vztahovala 21procentní sazba.
Jak již němečtí představitelé naznačili, vláda pracuje usilovně na tom, aby zabránila – nebo alespoň zmírnila – zavedení cel v platnost, přičemž argumentuje, že eskalující obchodní napětí nadělá více škody než užitku. Cla by měla vejít v platnost 4. července.
Zdroj: Bloomberg, ČTK