Rob Arnott z Research Affiliates hovořil na Bloombergu o tom, že pokud se sazby nacházejí příliš nízko, investoři se chovají nezodpovědně, dochází ke špatné alokaci zdrojů, přežívají společnosti, které by na trhu přežít neměly apod. Problémy ale způsobují i sazby, které leží příliš vysoko. V takovém případě zase dochází k brzdění inovací a investic v celé ekonomice. Ideální je tedy nastavení sazeb tak, aby nezabíhaly do těchto extrémů. Arnott se přitom domnívá, že nyní jsou zřejmě příliš vysoko.
Ekonom uvedl, že inverze výnosové křivky podle něj neindikuje recesi, spíše je její příčinou. V tuto chvíli je výnosová křivka právě v inverzi, což znamená, že krátkodobé sazby se nachází nad výnosy dlouhodobějších dluhopisů. Podle ekonoma se přitom sazby centrální banky nachází na úrovních, které „nedávají smysl“. Lepší by bylo nastavit sazby tak, že by se nacházely zhruba jeden procentní bod pod výnosy dlouhodobých dluhopisů.
Arnott k této úvaze uvedl, že popsanou politiku po řadu let sledovala australská centrální banka. Austrálie je přitom někdy nazývána zemí, která „měla velké štěstí“, protože tu 30 let nenastala recese. Ekonom ale tvrdí, že nejde o žádnou náhodu, ale o výsledek zmíněné monetární politiky. K tomu dodal, že recese „nejsou určitě nutné“, ale v praxi jsou to často právě centrální banky a jejich monetární politika, co je způsobuje.
Ekonom tedy nesouhlasí se současným přístupem k monetární politice. Poukázal v této souvislosti na to, že tato politika funguje se zpožděním, což znamená, že její efekt se v ekonomice projeví až za určitý čas. Americká centrální banka se přitom nyní snaží zvedat sazby až do chvíle, kdy bude v ekonomice již dobře patrné zpomalení. Takový přístup ale podle experta znamená, že monetární politika bude nakonec utažená příliš. Dojde totiž k tomu, že restrikce budou působit i poté, co již bude v ekonomice znát zpomalení.
Arnott se domnívá, že současná vysoká inflace byla způsobena nesouladem mezi poptávkou a nabídkou v celém hospodářství. Centrální banka přitom ovlivňuje zejména poptávku. A vysoká inflace byla způsobena i špatně nastavenou monetární politikou. Nyní by pak ekonom uvítal, kdyby centrální banka byla „trpělivá a při nastavování své politiky hleděla do budoucnosti“. Její současný přístup totiž příliš zvyšuje pravděpodobnost tvrdého přistání amerického hospodářství.
Arnott si dokonce myslí, že Fed by měl v tuto chvíli sazby snižovat. Opírá se přitom o zmíněnou úvahu, že krátkodobé sazby by měly být o něco nižší než sazby dlouhodobé, které z větší části určuje trh. V tuto chvíli to podle ekonoma konkrétně znamená, že krátkodobé sazby by se mohly pohybovat kolem 4 %.
Zdroj: Bloomberg