Natixis se přidal k těm, kteří uvažují o vlivu ziskových marží firemního sektoru na inflaci v posledních letech. Tato banka se přitom zaměřuje na eurozónu a snaží se kvantifikovat dopad marží na inflaci v její ekonomice.
Ekonomové banky aproximují vývoj marží evropského firemního sektoru poměrem deflátoru HDP k jednotkovým nákladům práce. První z následujících grafů ukazuje vývoj tohoto poměru od roku 2010, druhý se zaměřuje na poslední čtyři roky, kdy došlo k prudkému zvýšení inflačních tlaků. Podle tohoto měřítka se tedy ziskové marže evropských firem zvyšovaly od roku 2013 do roku 2017, pak prudce korigovaly, ale už v roce 2022 zase dosáhly předchozích maxim. Poté přichází opětovná korekce.
Další dva obrázky popisují vývoj celkové inflace v eurozóně. Ta na svém vrcholu v roce 2022 dosahovala úrovně 11 %, od té doby klesla na méně než 6 %. I to je ale stále vysoko nad standardem posledních desetiletí a samozřejmě i vysoko nad cílem Evropské centrální banky.
Natixis porovnáním změn v poměru deflátoru k jednotkovým nákladům práce dochází k závěru, že firmy svými maržemi zvedaly inflační tlaky od třetího čtvrtletí roku 2021 do druhého čtvrtletí roku následujícího. Pak byl jejich vliv opačný, nebo nulový. Celkem pak podle výpočtů Natixisu firmy v roce 2021 zvedly inflaci o 1,8 procentního bodu, v roce 2022 o 1,3 procentního bodu a v roce 2023 ji snižují o 0,5 procentního bodu.
Vývoji v USA se mimo jiné zase věnuje SocGen, která v následujícím grafu ukazuje dlouhodobé porovnání jednotkových nákladů práce, nákladů mimo práci a jednotkových marží. Z obrázku je vidět prudký růst marží po roce 2019, tedy v době, kdy roste i inflace, ale jednotkové náklady práce se zvyšují zhruba v souladu s předchozím trendem:
Zdroj: Natixis, X, SocGen
Natixis