Ruská centrální banka podle očekávání nechala základní úrokovou sazbu beze změny na 7,5 procenta. Vyplývá to z dnešní zprávy banky, která tak ukončila cyklus snižování
úrokových sazeb trvající několik měsíců. Současné tempo růstu spotřebitelských cen sice zůstává podle banky celkově nízké, ruská centrální finanční instituce však varovala před dlouhodobými proinflačními dopady plynoucími z částečné mobilizace v zemi.
Bezprostředně po zahájení ruské invaze na Ukrajinu 24. února banka zvýšila základní sazbu na 20 procent z 9,5 procenta, aby zmírnila rizika pro finanční stabilitu. Od té doby však šestkrát základní
úrok snížila a po svém předchozím zasedání v září nevydala výhledové pokyny o potřebě budoucího snížení.
V prohlášení banka uvedla, že
inflační očekávání domácností a podniků jsou vysoká a proti letním měsícům mírně vzrostla. Částečná mobilizace bude podle ní brzdou spotřebitelské poptávky a
inflace. Její následné dopady však budou proinflační, protože se přidá k omezením na straně nabídky.
Guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová na tiskové konferenci uvedla, že banka chce dát trhu neutrální signál ohledně
sazeb. Mobilizace podle ní bude zpočátku dezinflační, pak se ale mohou objevit proinflační efekty prostřednictvím změn ve struktuře trhu práce a nedostatku pracovníků v určitých oblastech. "Zatím je obtížné posoudit všechny ekonomické důsledky změny struktury zaměstnanosti," dodala.
Cílem centrální banky je dostat
inflaci na čtyři procenta. Banka uvedla, že na konci letošního roku roku by měla
inflace činit 12 až 13 procent. Vzhledem k nastavení měnové politiky se má v příštím roce snížit na pět až sedm procent a v roce 2024 se vrátit na čtyři procenta.
Centrální banka také zlepšila svoji prognózu růstu hrubého domácího produktu na letošní rok. Nyní čeká pokles o tři až 3,5 procenta místo čtyř až šesti procent. Koncem dubna centrální banka očekávala letos pokles ekonomiky o osm až deset procent.
HDP se má snížit i příští rok, k růstu se vrátí až v letech 2024 - 2025.
Centrální banka je nyní v kleštích mezi vysokou
inflací, která snižuje životní úroveň a několik měsíců patří k hlavním obavám Rusů, a slabou ekonomikou, která potřebuje stimulaci v podobě levnějších úvěrů, aby mohla řešit negativní dopady rozsáhlých západních sankcí uvalených v reakci na invazi Ruska na Ukrajinu.
Ruský prezident Vladimir Putin minulý měsíc nařídil částečnou mobilizaci stovek tisíc můžu pro válku na Ukrajině.