Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko získají z unijního fondu obnovy nejvíce, hrozí ale, že kvůli potížím při využití přidělených peněz pro ně nakonec nebude celkový užitek takový, jaký by mohl být, kdyby tyto země pomoc zavedly hladce a bez technických překážek. Ve své analýze to dnes uvedla mezinárodní ratingová agentura Investors Service. Naopak Česká republika a Slovinsko budou mít z pomoci relativně slabý prospěch, což je ale dáno jejich celkově příznivější výchozí situací.
"Financování, které Evropská unie poskytne vládám zemí střední a východní Evropy, zvýší růst hrubého domácího produktu (HDP), omezí dluhovou zátěž a zlepší dluhovou dostupnost. Potíže při zavádění tohoto programu ale v některých zemích zbrzdí jeho celkový přínos." píše se ve zprávě.
Podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta platí, že jedno euro má potenciálně vyšší pozitivní efekt v zemi s relativně horší výchozí situací. Bude však podle něj záležet i na dalších faktorech, jako je například dostupný objem peněz nebo úspěšnost čerpání. "Česká republika by měla mít k dispozici dle nedávných jednání v Poslanecké sněmovně zhruba 191 miliard korun ve formě grantů, což odpovídá zhruba 3,8 procenta reálného HDP za minulý rok," upozornil.
Objem financování se v rozpočtovém období 2021 až 2027 přitom výrazně zvýší ve srovnání s předchozím sedmiletým obdobím. Region střední a východní Evropy by měl dostat 46 procent objemu unijních peněz určených na politiku soudržnosti a rozvoj venkova. Dostane i 22 procent všech grantů a půjček z fondu Recovery and Resilience Facility (RRF), který má sloužit k nastartování evropských ekonomik zasažených epidemií covidu-19, a rovněž 21 procent půjček z nouzového programu na podporu zaměstnanosti nazvaného SURE.
"Zvýšení financování od Evropské unie urychlí hospodářský růst ve střední a východní Evropě, pravděpodobně se tím zlepší i fiskální ukazatele. Potíže při konkrétním přidělování těchto prostředků ale mohou zpomalit či dokonce snížit přínos v zemích, jako je Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko, které z toho financování jinak budou mít největší prospěch," upozornil hlavní analytik agentury Heiko Peters.
Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko podle zprávy dosáhnou v rozpočtovém období 2021 až 2027 největšího zisku - u prvních dvou zemí to bude 1,0 procentního bodu, v případě Rumunska 0,8 procentního bodu. Ovšem jenom za předpokladu plného využití tradičního financování a grantů RRF. Naopak Slovinsko, Česká republika a Polsko zaznamenají nejnižší nárůst, a to 0,2 procentního bodu.
"Celkově v letošním roce počítáme v případě ČR s nízkým prorůstovým efektem financování z fondů EU," uvedl Vagenknecht. Letos by to mělo být podle něj zhruba 0,3 procentního bodu. "S více jak dvojnásobným příspěvkem pak počítáme v letech 2023 a 2024," uvedl.
Unijní financování podpoří také investice regionálních a místních vlád, což se odrazí ve vyšším růstu ekonomiky. Kapitálové investice regionálních a místních vlád se v rozpočtovém období 2021 až 2027 zvýší zhruba na 139 miliard eur (3,6 bilionu Kč) ze 131 miliard eur v předchozím sedmiletém období.