Ohledně smyslu nošení roušek stále není úplně jasno, což ukazuje například diskuse o tom, zda je mají mít řidiči v automobilech nasazené, nebo ne. Jak poukazuje autobible.cz, „jediná chvíle, kdy má smysl si nasadit roušku i v autě, je tehdy, pokud vezete cizího člověka nebo třeba kolegu... Nejde ale jen o to, že je nošení roušky v autě k ničemu. Ono je i nebezpečné. Rouška přestává plnit svou funkci zhruba po 30 minutách až dvou hodinách.“ Podobnou diskusi vedou v řadě zemí a Scott Alexander na stránkách Slate Star Codex poskytuje ucelený přehled toho, co říkají vědecké studie.
Alexander na úvod tvrdí, že ve Spojených státech panuje shoda na tom, že roušky poskytují dobrou ochranu před šířením nákazy kýcháním, a to zejména ochranu lidí před kýchajícím, který by mohl být nakažený. Určitou ochranu pak poskytují v podobných případech i těm, kteří jsou kýchajícímu nablízku. Větší ochranu poskytují běžné respirátory, protože ty jsou na obličeji nasazeny těsněji.
Vědec poukazuje na skutečnost, že vědecké studie zabývající se efektivitou roušek jsou někdy založené na porovnávání onemocnění u těch, kteří během nějaké epidemie roušky nosili a těch, kteří tak nečinili. Taková analýza má ale spoustu slabých stránek proto, že řada lidí roušku občas měla, občas ne a jejich hodnocení toho, zda ji nosili, nebo nenosili, se pak často odvíjí od toho, zda se nakazili, nebo ne. K tomu se nemoc může přenášet i jinými způsoby a významnou prevencí může být například mytí rukou, což celkové výsledky výrazně zkresluje.
Gralton a McLaws v roce 2010 zkoumali závěry řady studií zaměřujících se zejména na SARS a podle Alexandera je pro současnou situaci relevantní zejména ta, která zkoumala šíření nákazy v jedné z vietnamských nemocnic. Ukázalo se, že tři ze čtyř nakažených tam nenosili roušky, ale z 26 nenakažených ji nenosil pouze jeden člověk. Jiná studie se zaměřila na celou skupinu nemocnic a zjistila, že onemocnělo 7 % z těch, kteří si vyrobili roušky z papíru, ale 0 % těch, kteří měli respirátory či látkové roušky. Což je podle Alexandra „dost dobrý výsledek“ hovořící pro efektivitu roušek.
Podle vědce pro roušky hovoří i studie, která se zaměřila na přenos prasečí chřipky v jednom letadle na lince mezi New Yorkem a Čínou, ta ukázala, že z těch, kteří měli za letu roušku, neonemocněl nikdo. Z těch, kteří roušku neměli, onemocnělo 35 %, tedy zhruba každý třetí. Alexandr ovšem zmiňuje i studie jiné, které význam roušek a běžných respirátorů nepotvrzují, nebo hovoří o tom, že smysl mají pouze respirátory.
Jiný typ studií se zaměřuje na přenos nákazy mimo zdravotnická zařízení a obvykle se zakládá na tom, zda se nakazili, či nenakazili příbuzní nemocného, kteří nosili, či nenosili ochranu dýchacích cest. Podle Alexandra tyto studie ukazují, že roušky mohou být přínosné, a to zejména v případech, kdy se shromáždí více lidí najednou.
Vědec si ale všímá toho, že nošení roušek bývá například Světovou zdravotnickou organizací doporučováno těhotným ženám nebo zranitelnějším skupinám obyvatel. Což je podle něj nesmyslné – pokud nefungují, nemá smysl je nosit, jestliže fungují, měli by je nosit všichni. Alexander píše, že sám nechápe, proč v podobných případech jasně nezazní, že roušky fungují. Je podle něj možné, že jde o přístup: „Trochu to funguje, ale je to tak otravné, že nejde o nic pro běžné lidi.“
Studie prováděné v laboratorních podmínkách pak podle vědce potvrzují, že u respirátorů je větší těsnost a menší penetrace. Dodává však, že je pravděpodobné, že veřejnost by nebyla schopna respirátory správně používat (respirátor N95). Je totiž nutné jej správně nasadit tak, aby těsnil. Vědec na základě svých vlastních zkušeností píše, že to není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát.
„Prosím, nevykupujte masky, když jich je nedostatek a potřebují je zdravotníci,“ žádá Alexander Američany. Pokud jich je dostatek, jde o nenákladný způsob, jak se chránit na místech, jako je metro či budovy plné lidí. „Neudělá z vás nezranitelného člověka a hlavně byste se měli vyhýbat místům s hodně lidmi, jak jen můžete. Pokud tam ale musíte jít, rouška vám pravděpodobně pomůže,“ radí vědec v americkém kontextu svým spoluobčanům. Důrazně varuje před tím, aby někdo se zavádějícím pocitem bezpečí daným tím, že nosí roušku či respirátor, riskoval.
Zdroj: Slate Star Codex