Investory nových jaderných zdrojů v Česku budou dceřiné firmy energetické společnosti ČEZ - EDU II pro jadernou elektrárnu Dukovany a ETE II pro jadernou elektrárnu Temelín. Navrhovaný investorský model stavby dnes schválila vláda. ČTK to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Materiál počítá s tím, že investice by měla být placena skupinou ČEZ - a to jak externím financováním, tak vlastními zdroji. Za určitých podmínek bude však ČEZ moci dceřinou společnost, která bude mít stavbu na starosti, předat státu.
Na tiskové konferenci po jednání vlády Havlíček uvedl, že prioritu má stavba v Dukovanech, nový blok by měl mít instalovaný výkon 1200 megawattů (MW). Celkový výkon čtyř dukovanských bloků je nyní zhruba 2000 MW. Vládní zmocněnec Jaroslav Míl minulý týden uvedl, že pokud nastane změna podmínek, která by znamenala, že investice ČEZ nebude ekonomicky efektivní, stát by firmě tuto ztrátu kompenzoval.
"Cílem není to, že stát na sebe převezme břímě v uvozovkách neúspěchu, ale stát na sebe musí převzít odpovědnost ve smyslu, pokud by stát něco zásadního změnil - ať už v legislativě, regulatorice nebo v čemkoliv jiném," uvedl dnes Havlíček. "Předpokládáme, že investorem bude ČEZ a ČEZ do toho půjde i se svým podnikatelským rizikem," dodal.
Jako podpora státu budou podle dokumentu také uzavřeny smlouvy mezi státem a ČEZ, které umožní zajistit získání úvěru pro stavbu zdroje za výhodných podmínek obdobných, jako by si půjčoval stát. Podle dřívějších informací má nový jaderný blok v Česku stát stovky miliard korun. Havlíček zopakoval, že smlouva státu s ČEZ by měla být uzavřena do konce letošního roku.
ČEZ už minulý týden uvedl, že obě dceřiné společnosti - EDU II stejně jako ETE II byly už před třemi roky založeny právě s cílem, aby měly na starost výstavbu nových jaderných zdrojů. Podstatnější podle firmy ale bude dojednání smluv o financování mezi ČEZ a státem, první rozhovory se uskutečnily na konci června. "Konkrétní jednání se teprve rozbíhají. ČEZ bude samozřejmě postupovat tak, aby byl jejich výsledek výhodný pro všechny akcionáře," řekl dnes ČTK mluvčí ČEZ Roman Gazdík.
Návrh naopak nepočítá s poskytnutím státní záruky návratnosti projektu, jak je známa z Velké Británie v případě elektrárny Hinkley Point. Takzvaný Contract for Difference tam umožňuje postavit jadernou elektrárnu za pomoci garantovaných cen elektřiny. Beze změny má zůstat také akcionářská struktura ČEZ, ve kterém vlastní 70 procent stát prostřednictvím ministerstva financí a zbytek jsou minoritní akcionáři.
Podle minoritního akcionáře a kritika současného vedení ČEZ Michala Šnobra je ale takzvaná put opce, tj. že ČEZ bude moci za určitých podmínek předat státu dceřinou firmu, která bude mít stavbu na starosti, silnější garancí než Contract for Difference. "Díky ceně jaderného bloku a všem dalším rizikům je jasné, že případný nový blok nikdy nebude stavět ČEZ na současném akcionářském půdorysu, ale téměř jistě stoprocentní státní společnost," dodal.
Dnes schválený materiál počítá také s tím, že kolem zmocněnce Míla se má nově ustavit expertní tým, jehož členy bude pět energetických odborníků - bývalý ředitel ČEZ Jan Vacík, Vojtěch Michalec, Jaromír Novák, Vladivoj Řezník a Jana Siegerová.
Vláda dnes předkládaný materiál schválila se změnami. Podle Havlíčka bylo rozhodnuto, že vládní výbor pro jadernou energetiku se nebude nakonec rozšiřovat o zástupce senátorů, členy naopak zůstanou zástupci všech stran Sněmovny. "Počítáme s tím, že se členy Senátu budeme dělat pravidelná setkání, případně je budeme zvát na výbor, ale už jsme to nerozšiřovali," napsal dnes ČTK. "Je to nemoudré rozhodnutí," řekla ČTK předsedkyně senátního podvýboru pro energetiku a dopravu Hana Žáková (za STAN). Soudí, že senátoři by ve výboru být měli.
Jádro v Česku
Podle Státní energetické koncepce (ASEK), kterou v květnu 2015 schválila tehdejší vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), má být v dalších desetiletích jaderná energetika hlavním zdrojem elektrické energie v ČR. V červnu téhož roku vláda přijala Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky, který připravila ministerstva průmyslu a financí. Podle plánu je žádoucí neodkladně zahájit přípravu výstavby jednoho jaderného bloku v elektrárně Dukovany a jednoho bloku v elektrárně Temelín s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách.
Vládní koncepce předpokládá, že zatímco nyní se jádro na výrobě elektřiny podílí zhruba 34 procenty, po dostavbě dvou bloků by jeho podíl v roce 2040 mohl vzrůst na polovinu.
Plány na možnou stavbu nového jaderného zdroje v ČR už několik let brzdí nejasnosti o způsobu financování. Premiér Andrej Babiš (ANO) loni v listopadu uvedl, že stavbu nového bloku elektrárny Dukovany by měla zajistit dceřiná firma ČEZ. Stát je připraven podpořit investici tím, že ji bude garantovat jako druhý v pořadí, dodal.
Na únorové konferenci k budoucnosti jaderné energetiky premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že pro stát bude lepší uzavřít se společností ČEZ smlouvu kvůli stavbě nového jaderného bloku než vládní garance. Stát podle předsedy vlády prostřednictvím smlouvy získá větší kontrolu nad výstavbou a možnost jednat v případě, že se změní parametry trhu, či přebrat stavbu od ČEZ, kdyby hrozilo zvýšení nákladů.
Vláda dnes přijala usnesení, podle kterého budou investory nových jaderných zdrojů dceřiné firmy ČEZu - EDU II pro jadernou elektrárnu Dukovany a ETE II pro jadernou elektrárnu Temelín. Materiál počítá s tím, že investice by měla být placena skupinou ČEZ - a to jak externím financováním, tak vlastními zdroji. Za určitých podmínek bude však ČEZ moci dceřinou společnost, která bude mít stavbu na starosti, předat státu.
Většinově státem vlastněná energetická firma ČEZ (stát vlastní 69,78 procenta akcií) je už dnes jediným majitelem a provozovatelem jaderných elektráren v České republice. Provozuje jaderné elektrárny v Dukovanech na Třebíčsku (její čtyři bloky byly uváděny do provozu postupně v letech 1985 až 1987, mají životnost nejméně 50 let) a v Temelíně na Českobudějovicku (dva bloky byly dány do provozu v letech 2000 a 2002).
Již před několika lety se chystala dostavba dvou nových bloků v Temelíně (počítal s nimi již původní projekt). V srpnu 2009 ČEZ zahájil výběrové řízení, v únoru 2011 vláda schválila kroky nutné k dostavbě Temelína. Nabídky na dostavbu tehdy podaly americká společnost Westinghouse, rusko-české Konsorcium MIR.1200 (Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress), a francouzská Areva, kterou však ČEZ pro nesplnění podmínek z tendru vyřadil. Tendr společnost ČEZ zrušila v dubnu 2014 poté, co jí vláda odmítla dát požadované záruky návratnosti investice.
V roce 2015 schválila vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL dosud platný Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR, který počítá se stavbou jednoho bloku v Temelíně a jednoho bloku v v Dukovanech s možností rozšíření na dva bloky v obou lokalitách. Prioritou je přitom dostavba Dukovan. V červnu 2017 pak společnost ČEZ zřídila novou divizi jaderná energetika. Jejím šéfem se stal dosavadní ředitel JETE Bohdan Zronek, do jehož zodpovědnosti připadla i dostavba nových jaderných bloků.
O stavbu jaderného bloku v ČR se podle dřívějších informací zajímá šest společností - ruská státní společnost Rosatom, francouzská EDF, jihokorejská KHNP, čínská China General Nuclear Power, americká Westinghouse a společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea. Proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR se dlouhodobě staví ekologičtí aktivisté, plány narážejí i u menšinových akcionářů energetické společnosti ČEZ, řada z nich odmítá, aby stavbu zajistila její dceřiná firma.
V souvislosti s jadernou energetikou se také již řadu let hledá místo pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. O umístění úložiště má vláda rozhodnout do roku 2025. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují obce a spolky z Platformy proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 32 obcí a měst a 14 spolků.
Mezi zvažované lokality patří Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren - Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína. Příští rok chce Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) snížit počet zvažovaných lokalit z devíti na čtyři, a to na základě geofyzikálních dat.