Na polovodičích a čipech je postavena značná část současného života. Najdeme je ve většině spotřební elektroniky od televize, digitálních hodinek, mobilních telefonů, automobilů až po lékařské přístroje. Jde o gigantické odvětví, jehož produkt je doslova hnacím motorem moderního světa. Jak sektoru polovodičů lépe porozumět a jak na něm vydělat? S tím už nám v rámci seriálu Investiční průvodce polovodiči pomůže analytik Patria Finance Ján Hladký.
V poslední části našeho seriálu jsme si detailně rozebrali trh s grafickými kartami. Na toto téma nyní navážeme rozborem logických obvodů neboli procesorů. Před týdnem jsme si vysvětlili hlavní rozdíl mezi paměťovými čipy a grafickými čipy (tzv. GPUs), a jak každý nachází své vlastní uplatnění. Zatímco GPUs se dokážou bleskově prokousat přes velké množství dat a vypořádat se extrémně rychle s jednoduchými úkoly, procesory (tzv. CPUs) tvoří nutné jádro každého počítače, laptopu, telefonu a serveru, jelikož se starají o specializované komplikovanější příkazy a výpočty. Fyzicky se sestávají z výpočetního jádra, které má přidělenou paměť zvanou cache na bázi paměťového čipu DRAM. Těchto jader může být hned několik, což umožňuje počítači vypořádat se s několika úkoly najednou bez zbytečné ztráty rychlosti. Dodatečným možným řešením je integrovaná grafická karta, která je připojena k procesoru. Ta se používá hlavně v laptopech a telefonech kvůli svému slabšímu výkonu.
CPU procesor
Grafika a procesor – stejní, a přesto jiní
Poptávku po procesorech pohání stejné trendy jako v případě grafických karet. Chytré telefony, datová centra, samořídící automobily, umělá inteligence, internet věcí či herní průmysl. To všechno se bez centrální výpočetní jednotky neobejde. Jak tato odvětví rostou, roste i potenciální trh pro výrobce procesorů. Je však nutno si uvědomit, že význam CPUs bledne ve světle grafických karet a růst poptávky tedy zdaleka není tak silný. Vezměme si například herní průmysl. Zatímco grafickou kartu je nutno měnit pomalu každý rok, chceme-li udržet nové hry v nejvyšších detailech, takový klasický 4jádrový procesor obstará většinu práce po dobu několika let. Podobně je tomu i v případě datových center nebo vývoje umělé inteligence. Velkou část práce obstarají grafické čipy a specializované integrované obvody FPGAs, což zapříčiňuje, že jejich prodeje rostou mnohem rychleji. Dle prognózy se podíl CPUs v hardware spojeném s umělou inteligencí sníží ze současných 64 % na jenom 11 % v roce 2025.
To v překladu znamená, že koláč tržeb se bude zvětšovat jen pozvolna. To klade limity pro růst tržeb jednotlivých výrobců procesorů. O to víc jsou pak motivováni k tvrdému konkurenčnímu souboji a navyšování tržního podílu. Obchodování s logickými čipy se řídí podobnými zákonitostmi jako s těmi grafickými. Jedná se o diferenciovaný produkt, u jehož koupi nezáleží jen na ceně, nýbrž i na jeho vlastnostech. Tím se odlišuje od paměťových čipů DRAM a NAND. Pro odvětví je příznačná spíše sezónnost řízená naskladňováním nových produktů před nákupní sezonou a postupné doprodeje po jejím završení. Více si můžete přečíst u našeho rozboru grafických karet z předešlého týdne. Další podobnost s grafickými čipy nacházíme v koncentraci trhu v rukou dvou výrobců – a . Data o podílu na trhu se sice dosti liší v závislosti od zdroje, nicméně můžeme s určitostí říct, že si již více než deset let drží drtivou převahu. Dle čísel společnosti Mercury Research držel v prodejích 88% podíl v posledním kvartálu roku 2017. Zbylých 12 % pak připadalo na . Takovéto status quo však již nemusí trvat dlouho a hned si řekneme proč.
CPU Core i7 6700K
Čipový David a Goliáš
AMD udělal v posledním roce značné pokroky ve vývoji nových produktů a rychle za sebou představil novou řadu procesorů Ryzen na bázi architektury Zen a grafické karty Radeon postavené na architektuře Vega. Aby nová iniciativa nepřišla nazmar kvůli chybám ve výrobě, změnil dodavatele svých čipů z Global Foundries na spolehlivějšího TSMC. Výsledky se začaly postupně dostavovat – tržby poskočily v roce 2017 o 25 % a stejné tempo se očekává i v tomto roce. Dle společnosti PassMark dosahoval v posledním kvartálu tohoto roku 21% tržního podílu u procesorů pro stolní PC, zatímco před dvěma roky to bylo jen 18 %. naproti tomu jakoby usnul na vavřínech. Technologie založená na 14 nanometrových uzlech, kterou uvedl v roce 2014, mu zpočátku přinesla nad jasnou převahu. Nicméně vyšperkovaný výrobní proces (Intel si své procesory na rozdíl od vyrábí sám) a spolehlivost se postupně ukázaly jako kotva, jelikož opakovaně nedokázal přestoupit na modernější 10nanometrové uzly. V tomto případě v podstatě platí rovnice „menší uzly = více tranzistorů = větší výkon“. nedávno opět posunul masové prodeje procesorů Cannon Lake (10nm), a to až na druhou polovinu příštího roku. To samé v čase, kdy plánuje spustit prodeje 7nanometrových procesorů EPYC (určeno pro datová centra) do konce tohoto kalendářního roku.
Co nás tedy v souboji tohoto Davida a Goliáše čeká do budoucna? Názory se v mnoha ohledech kategoricky liší, avšak jedno je jisté. má nyní unikátní příležitost uzmout si značnou část tržního podílu a hlavně vrátit punc své značce jako plnohodnotné alternativy k Intelu. Optimistické scénáře malují až ztrojnásobení tržního podílu mezi stolními počítači na úkor Intelu, což se však jeví až trochu přehnané. Zbrojí se ale i na dalších frontách. Z výrobní linky sjely první procesory Raven Ridge od s integrovanou grafickou kartou, což je jasný pokus o vybudování pozic mezi laptopy, kde pořád neohroženě panuje . Chystají se i CPUs pro mobilní telefony a hlavně datová centra. Tady je příležitost obzvlášť lákavá. si zde drží až 99% podíl a pro až doteď zbyly jen drobky. Zmiňovaná nová generace procesorů EPYC má za úlohu tuto situaci změnit a utkat se s procesory Xeon od Intelu. Vážnost situace podtrhuje fakt, že se dle slov svého šéfa zavázal nepustit AMDčku více než 20 % trhu, nejlépe maximálně 15 %. I kdyby provozovatelé datových center výrazně zpomalili nákupy, má možnost své tržby z toho segmentu navýšit až 15krát.
Sázka na jistotu, nebo riziko?
Z toho všeho co bylo řečeno, se může zdát, že investice do je v této chvíli sázka na jistotu. Nesmíme však zapomínat na několik faktů. Zaprvé, jsou tady i názory, které pořád věří, že pro se jedná jen o klopýtnutí a bude navždy hrát druhé housle. Takovýto fatalismus je však v dynamickém segmentu polovodičů poněkud nepřesvědčivý. Větším rizikem je z našeho pohledu otázka, zda dokáže dostát svým slibům ohledně výkonu a spolehlivosti svých produktů. Například datová centra jsou mnohamilionové projekty, kde se chyby nepřipouští a hraje se na jistotu ve všech ohledech. je prostě spolehlivá značka. I proto si jej vybral jako dodavatele modemových čipů pro svou celou novou řadu iPhonů. Navíc podobná situace tady již kdysi byla. V roce 2005 si drželo velice solidní technologický náskok s procesory Athlon 64 a přes akvizici ATI vstupovalo do prostředí grafických karet. Bohužel, špatná strategická rozhodnutí, odchod vrcholného managementu, výrobní nedostatky a v nemalé míře také nedostatečný výkon architektury Bulldozer vedl v následujících letech k postupnému rozpadu značky . Cena akcií se z historického maxima 40 USD propadla až k dvěma dolarům a v jednu chvíli hrozil dokonce totální kolaps společnosti. Snad se ze své historie poučila.
Nemalou překážku pro investici do představuje i aktuální valuace. Cena se od počátku roku ztrojnásobila a nyní se nachází na 33 USD. Poměr ceny a čistého zisku (P/E) proto vylétl až na hodnotu 54,0, což je o 60 % nad průměrem za poslední rok. Průměr konkurence je v této metrice na 25,7x, takže i z tohoto hlediska se bavíme o značné prémii. Současná hodnota růstových příležitostí (PVGO) je 29 USD, takže jenom desetina současné valuace plyne z nynějších zisků. byl samozřejmě trhem patřičně vytrestán. Cena akcií spadla od červnového vrcholu o 20 % na 46 USD, poměr P/E je na hodnotě 10,9x (17 % pod jednoročním průměrem, 40 % pod průměrem konkurence) a současné zisky vytváří až 80% současné valuace. Z pohledu aktuální ceny se proto jako lákavější investice jeví . Nesmíme opomínat také fakt, že se tlačí do sektoru diskrétních grafických karet, programovatelných integrovaných obvodů (FPGAs) přes akvizici Altera v roce 2015 a disponuje neporovnatelně objemnějšími zdroji pro financování příštího růstu. Suma sumárum, otevření pozice v segmentu logických čipů představuje v této situaci značné dilema.
V poslední části našeho seriálu se podíváme na zoubek analogovým čipům a zkusíme najít možné investice v tomto oboru.