Myšlenka, že jemné mávnutí motýlích křídel může vyvolat chaos na druhé straně světa, je všeobecně známá. Ale komoditní trhy v posledních týdnech zakouší něco, co by se spíš dalo nazvat efektem třímetrákové gorily. Tedy myšlenkou, že když se v Bílém domě bijí v hruď, může to vyvolat bouři na globální trzích s kovy, s energetickými i zemědělskými komoditami.
Prezident Donald Trump uvalil sankce na Rusal, největšího producenta hliníku, vyhrotil obchodní potyčku s Čínou a na Twitteru se navážel do ropného kartelu OPEC. Jeho činy otřásly komoditními trhy v době, kdy se spekulace na futures přibližují rekordním výškám z roku 2012 a způsobují ještě větší výkyvy na trzích. Ceny hliníku, niklu a paladia vyletěly nahoru a pak prudce klesly. Trh se sójovými boby je ohrožen. Ceny ropy se drží na nejvyšších úrovních za více než tři roky.
Zasažen byl dokonce i fyzický obchod. Dodávky bauxitu a oxidu hlinitého (suroviny pro výrobu hliníku) se ze strachu ze sankcí zrušily a náklad amerického čiroku do Číny se po čínském omezení obchodu odklonil kamsi doprostřed oceánu. Pokud Trump příští měsíc uvalí sankce na ropu z Íránu a Venezuely, mohlo by dojít k ještě dalšímu navyšování cen ropy. Tím by Trump přiškrtil globální nabídku ropy v momentě, kdy v Americe začíná letní řidičská sezóna. Geopolitika světové komoditní trhy často rozhodila. Ale americká vláda byla zřídkakdy takovým zdrojem zvratů, a to na tolika trzích.
Kovy stály v první linii. Od 6. dubna, kdy americké ministerstvo financí zakázalo Američanům obchodovat s Rusalem a jeho šéfem Olgem Děripaskou a kdy hrozilo sankcemi i těm, kteří nejsou občany USA a kteří s nimi obchodovali, vzrostly ceny hliníku o více než 30 %, jak se kupci mohli přetrhnout, aby si pro sebe urvali neruské kovy. 23. dubna ministerstvo financí navržené sankce dočasně zmírnilo, aby ušetřilo „tvrdě pracující lidi“ z Rusalu a jeho poboček. Dodalo, že by sankce mohlo i stáhnout, pokud Děripaska předá vedení. Následně hliník ztratil asi polovinu svých předchozích zisků.
Ceny niklu také rostly až do 19. dubna v očekávání, že by se sankce mohly rozšířit až na ruského producenta Norilsk Nickel. José Cogolludo, globální šéf komodit ze , nesměle poznamenal, že krátce před sankční rally radily banky investorům, že do roku 2020 dosáhnou ceny niklu 16 tisíc dolarů za tunu. Během dnů se ale dotkly 17 tisíc dolarů. Poté, co byly sankce zmírněny, klesly zpět na původní hodnotu.
Cogolludo řekl, že hedging kovů nebývale vzrostl, jak se korporátní klienti snažili během pohybů cen ochránit a spekulanti sázeli na short pozice. Také dodal, že počítačové modely, které zodpovídají za větší část spekulací na trhu kovů, rychle reagují na tržní signály, ale zřídkakdy jsou dobré v rozluštění geopolitických rizik. To mohlo způsobit přestřelování cen.
Zemědělské komodity utrpěly z obchodních tahanic mezi Amerikou a Čínou kolaterální škody. Poté, co Trumpova administrativa v březnu uvalila cla na dovoz oceli a hliníku, oznámila Čína v polovině dubna předběžné 179% antidumpingové clo na dovoz amerického čiroku, specifického krmiva pro zvířata. To zastavilo americké vývozy (které tvoří skoro všechen dovoz čiroku do Číny) na půl cesty.
Aby toho nebylo málo, Čína odpověděla na americký dubnový návrh uvalit 25% cla na 1300 položek zboží z Číny tím, že hrozila podobnými cly na 106 amerických dovozů, včetně sójových bobů a bavlny. Podle Stefana Vogela z Rabobank pochází 35 % čínského dovozu sójových bobů (97 milionů tun) z Ameriky, a to není jednoduché nahradit. Takže trh sází na to, že Čína své hrozby nenaplní. Ale pokud se obchodníci mýlí a celní válka skutečně v létě vypukne, škody by mohly být vážné. Vogel dále upozornil, že ceny sójových bobů by v Jižní Americe mohly prudce stoupnout, nehledě na čínská cla.
Někteří si myslí, že Trump pouze vyhrožuje a pak se stáhne, což sice vytváří povyk, ale málo škod. Tento názor si ověříme 12. května na ropném trhu. Prezident vyhrožoval, že znovu zavede sankce vůči Íránu, pokud do té doby Británie, Francie a Německo nebudou souhlasit s vyjednáním změn íránské jaderné dohody.
Podle ropných býků Trumpovo dosazení Mikea Pompea do funkce ministra zahraničí a jmenování Johna Boltona poradcem národní bezpečnosti pravděpodobnost sankcí zvyšuje. Oba jsou totiž íránští jestřábi. Tyto sankce by mohly z trhu odstranit minimálně 500 tisíc barelů íránské ropy denně. Trh už je sám o sobě dost přidušený, protože producenti z OPECu i mimo něj svou produkci omezili. Abhishek Deshpande, vedoucí výzkumu ropy u J. P. Morgan řekl, že tyto sankce by mohly zvýšit průměrné roční ceny ropy o asi 10 dolarů za barel, a to v době, kdy se ropa Brent obchoduje na 75 dolarech. Dodatečná opatření namířená proti Venezuele, v případě, že volby 20. května nebudou svobodné a spravedlivé, by mohla tento trh vyždímat ještě víc.
Ale Bob McNally z konzultační firmy Rapidan Energy Group se domnívá, že dopad vyšších cen ropy na americké řidiče by mohl Trumpa přesvědčit, aby přijal ohledně Íránu a Venezuely kompromis. Podle něj mohou nervy z voleb, které se uskutečňují v polovině doby prezidentova mandátu, vysvětlit první tweet prezidenta Trumpa namířený vůči OPECu. Trump 20. dubna obvinil tento kartel z „uměle velice vysokých“ cen, i když vysoké ceny přijdou vhod i americkým břidlicářům.
Ministry OPECu zaskočil tento tweet na narozeninové oslavě generálního tajemníka této organizace Muhammada Barkinda v Džiddě. Netvářili se moc smířlivě. Prohlásili, jakkoliv je to nepravděpodobné, že se ceny ropy ovlivňovat nesnažili. Ale i oni by se také měli mít na pozoru, aby schopnost prezidenta Trumpa ovlivňovat trhy nebrali na lehkou váhu. Býčí sázky na ceny ropy se blíží rekordním výškám - stačí jen trochu a naberou opačný směr. Jen se zeptejte obchodníků s kovy: stejně tak jako může třímetráková gorila ceny ropy popostrčit nahoru, může je také pěkně sešrotovat.
Zdroj: The Economist