Výroba cihel zaměstnává v Indii asi 10 milionů lidí. Jde tak o jedno z nejčastějších zaměstnání. A co se v této zemi, která trpí obrovským převisem nabídky práce a nedostatkem nových pracovních míst, najednou neobjeví? Stroj na výrobu cihel, ze kterého jich za jednu minutu vypadne až 300!
Je pravda, že podmínky, ve kterých lidé cihly vyrábějí, připomínají moderní obdobu otroctví. Jenže jakou mají alternativu právě ti nejchudší, kteří nenajdou práci nikde jinde? Mohli bychom čekat, že příchod nových strojů na výrobu cihel vyvolá prudkou veřejnou debatu. Namísto toho ale vidíme něco jiného, zamýšlí se Gulzar Natarajan na stránkách Urbanomics.
Pokud sílící kurz měny či umělá inteligence ohrozí nějaká pracovní místa v softwarových společnostech, které celkem zaměstnávají asi 3,5 milionu lidí, ihned se diskutuje o tom, jak problém řešit. Centrální banka je viněna z toho, že neudržuje konkurenceschopný kurz a podobně. Problém se přitom týká v naprosté většině příslušníků střední třídy se slušnými příjmy.
Když ale hovoříme o novém stroji, který může zničit živobytí až 10 milionům chudých lidí, média si toho v podstatě ani nevšimnou. A jestliže ano, je to vydáváno za důkaz pokroku! Jediní lidé, kteří protestují, jsou politici v oblastech, kterých se problém týká nejvíce. Můžeme si navíc být jisti tím, že stroj na výrobu cihel je montován i z dovážených součástek a firma, která jej vyrábí, využívá štědré investiční dotace. Jinak řečeno, vláda toto ničení pracovních míst aktivně podporuje.
Nejsem žádný luddita, který by chtěl ničit stroje, aby nebraly lidem práci. Ale nejsem ani slepý liberál, který by prosazoval pokrok za každou cenu. Postupná automatizace ve mně budí obavy a nezdá se mi, že nejlepší bude nechat vše na živelném vývoji. Když někdo tvrdí, že nové technologie zvyšují celkovou produktivitu, příjmy a počet pracovních míst, měli bychom jeho tvrzení brát s určitou skepsí.
Pokud by nám měla být vodítkem průmyslová revoluce, pak lze čekat, že příjmy budou ve skutečnosti po určitou dobu klesat. A i kdyby na agregátní úrovni rostly, je dost velkou otázkou, jaká bude situace v odvětvích, které technologie postihnou negativně. Podobná varování zatím velkého sluchu nenalézají. Jejich marginalizace sebou ale nese velkou hrozbu, což ukazuje třeba hlasování o brexitu či prezidentské volby v USA.
Autor: ekonom Gulzar Natarajan
(Zdroj: Urbanomics)