Změny v čínském zahraničním obchodu poukazují na řadu významných posunů v celé čínské ekonomice. Podle našeho názoru, píší analytici Natixis, si pozornost zaslouží zejména následující body:
Za prvé, po roce 2005 došlo k velmi výraznému zpomalení v růstu objemu čínských exportů i importů. Už od roku 1997 přitom v podstatě nerostou ani průměrné ceny vývozů, ani ceny dovozů. V letech 2013–2014 ještě tempo růstu čínských exportů převýšilo růst globálního obchodu, ale potom již ne.
Za druhé, čínské vnější přebytky se prudce zvýšily v letech 2004–2008, ovšem poté se vrátily na předchozí úrovně (v poměru k nominálnímu HDP). Po roce 2011 se začala prudce rozšiřovat mezera mezi obchodní bilancí a bilancí běžného účtu. Příčinou je deficit v oblasti cestovního ruchu. Vývoj čínské obchodní bilance a bilance běžného účtu shrnuje následující obrázek, z něhož je zřejmá i ona vznikající mezera:
![nat1](/Fotobank/260d3e6e-ce37-4561-8d52-955b4b960347?width=500&height=242&action=Resize&position=Center)
Za třetí, Čína trpí vnějšími deficity v oblasti energie a po roce 2010 i v oblasti obchodu s potravinami. Chronické deficity vykazuje u nedokončené výroby a naopak chronické přebytky ve spotřebitelském zboží a u kapitálového zboží.
Co tyto informace vypovídají o strukturálních změnách v čínské ekonomice? Je zřejmé, že růst mzdových nákladů se projevuje na snižující se konkurenceschopnosti této země. Ta se i přes určitý pokrok stále nachází v dolní části globálního řetězce přidané hodnoty. Ukazují na to i měřítka, jako je míra automatizace výroby či podíl zaměstnanců s univerzitním vzděláním.
Čínský ekonomický růst je poslední dobou tažen zejména stavebnictvím a spotřebou primárních služeb, váha exportů, investic a průmyslové výroby se snižuje. To vysvětluje zpomalování růstu dovozů a vše naznačuje, že Čína začíná stále více využívat růstový model postavený na domácí poptávce. Úspory soukromého sektoru se v Číně drží stále vysoko, fiskální deficity ale snižují celkové úspory. To spolu s růstem investic vyvolává tlak na pokles vnějších přebytků. Nedostatečné využití kapacit vede k popsané stagnaci exportních cen.
Celkově je tedy zřejmá pokračující nízká sofistikace čínské ekonomiky i přesto, že k určitému zlepšení v této oblasti již došlo. A také posun ekonomiky směrem od investic a exportů k domácí spotřebě. Tento pohyb směrem k nové rovnováze je zřejmý z následujícího grafu, který zobrazuje vývoj podílu investic v oblasti stavebnictví, ostatních investic, spotřeby a exportů na HDP:
![nat2](/Fotobank/668bf2df-c6f9-4037-9454-92b341ce55e5?width=500&height=335&action=Resize&position=Center)
Zdroj: Natixis