Proč jsou lidé na Západě tak bohatí? Například průměrný Američan si vydělá 130 dolarů denně. V Číně to je pouze 20 dolarů denně (jde o reálné příjmy počítané na základě parity kupní síly) a v Indii dokonce jen 10 dolarů denně. Ovšem i u těchto zemí se dá očekávat, že za několik generací budou také bohaté jako my dnes. Před dvěma stoletími přitom průměrný denní příjem ve světě dosahoval 3 dolary za den, nyní to je 33 dolarů za den. Během posledních 200 let tedy příjmy ve světě vzrostly zhruba desetkrát a do tohoto průměru se počítají i země, jako je Severní Korea. A jestliže vezmeme v úvahu pouze země, které se plně otevřely obchodu a ekonomickému pokroku, jako je Japonsko, Švédsko či USA, růst byl více než třicetinásobný.
Dnešní obavy ze stagnace reálných mezd v USA jsou z takového historického pohledu nevýznamné. A oficiální čísla navíc plně neodrážejí blahobyt a materiální pokrok, kterého jsme dosáhli. Stačí se podívat na plné regály v supermarketech či technologická zařízení, která používáme pro komunikaci i pro zábavu. K tomu přidejme pokrok v oblasti zdravotní péče – vždyť například ještě v roce 1980 byla operace kyčle výjimečným zákrokem. Podobné zbohatnutí, k jakému došlo během posledních 200 let, nemá v historii obdoby. Občas sice docházelo k tomu, že se příjmy společnosti zdvojnásobily – příkladem je Řecko nebo Řím. Po určité době ale tyto společnosti opět rychle upadaly a jejich průměrný příjem na hlavu se stále pohyboval kolem 3 dolarů na den. Růst příjmů popsaný výše byl mimo realitu. A najednou k němu došlo!
Co bylo příčinou? Vysvětlení se obvykle odvíjí od toho, jakou ideologii kdo vyznává. Marx hovořil o vykořisťování, Adam Smith a jeho následovníci kladli důraz na úspory. Nyní ekonom Douglass North a ekonomové ze Světové banky považují za hlavní příčinu institucionální prostředí. Jeho základem je vláda práva, která vede ke snížení korupce a následně k akumulaci kapitálu, díky kterému společnost bohatne. Jde o rozšíření Smithova pohledu na význam úspor. Všechny podobné faktory jsou jistě důležité, ale produktivitu kapitálu zajišťují hlavně nové nápady a myšlenky. Stačí se podívat kolem sebe a uvidíme produkty, ve kterých jsou obsaženy stovky vzájemně kombinovaných nápadů: Topení, klimatizace, elektrické světlo, a tak dále.
Pokud by na prudký růst příjmů stačil kapitál a vláda práva, došlo by k němu už v Mezopotámii či v Římě. Proč se ale začaly nové myšlenky a nápady množit v Nizozemí po roce 1600 a pak v Anglii po roce 1700? Odpověď je jednoduchá: Svoboda. Svobodní lidé jsou kreativní. Otroci, sluhové a další lidé na podřadných pozicích tvůrčí nejsou. Se svobodou pak v Evropě a následně v USA přišla rovnost. Šlo zejména o rovnost před právem a rovnost společenského postavení. Smith hovořil o nutnosti umožnit každému člověku, aby sledoval své vlastní cíle svým vlastním způsobem, ve svobodné, spravedlivé a rovné společnosti.
Naše obrovské zbohatnutí, ke kterému došlo během posledních 200 let, je největší ekonomickou událostí od dob, kdy lidé domestikovali koně a začali pěstovat pšenici. Je významnější než vzestup a pád velkých říší. Británie nezbohatla díky tomu, že byla takovou říší, Spojené státy nezbohatly díky otroctví. Tyto a další země za to vděčí liberalismu. A budou na tom naše děti ještě lépe než my? Thomas Massie na takovou otázku trefně odpovídá, že ano. Nebude to ovšem zásluha politiků, ale inženýrů. Já bych k tomu dodal, že se tak stane i díky podnikatelům, kteří se snaží nakoupit levně a prodat dráž, díky kadeřnicím, které si všimnou mezery na trhu, a dalším lidem, kteří chtějí jediné: Nechte mě využít příležitosti a zvýším bohatství nás všech.
Autorem je Deirdre N. McCloskey z University of Illinois.
Zdroj: WSJ