Končí role zlata jako bezpečného přístavu v bouři?

Zlato bylo po léta vnímáno jako bezpečný přístav, kam mohli investoři vplout v případě politické nejistoty či finanční nestability. Během poslední fáze explozivního desetiletého růstu drahého kovu ale investoři zlato nekupovali s vidinou bezpečného útočiště pro své úspory, ale spíše zisku. Ti, kteří hromadili zlato v době, kdy se jeho cena blížila rekordním 1920,30 dolaru za unci, nehledali ani ochranu ani možnost diverzifikovat. Chtěli jen sbírat rychlé zisky a ze zlata se tak stal jen další finanční instrument vystavený stejným faktorům jako jiné investiční nástroje typu akcií bez tradiční podpory, kterou bezpečnému přístavu přinášela politická a bezpečnostní i finanční rizika ve světě.

Výstup zlata do závratných výšin na přelomu milénia odstartovalo několik událostí v čele s prasknutím technologické bubliny, teroristickým útokem 11. září v USA nebo americkými sazbami, které spadly v roce 2003 na historická minima. Byla to právě účast ziskuchtivých investorů, která pomohla vyhnat ceny zlata hlavně v letech 2008 až 2011 divoce vzhůru. V tomto období cena žlutého kovu rostla v průměru dokonce o 183 dolarů za unci. Roční zisk zlata z let 2001 až 2007, který v průměru dosahoval „pouhých“ 80 dolarů, se tak rázem jevil jako zanedbatelný. Každá éra růstu však obvykle jednou musí skončit a zlato nebylo žádnou výjimkou.

Po dosažení cenového vrcholu v roce 2011 začalo v roce 2012 klesat a kolísat. Jeho cena však v tomto roce nepokořila hranici 1500 dolarů, k tomu došlo až v roce následujícím, kdy drahý kov zahájil téměř volný pád a propadl se nejen pod 1500 ale dokonce i 1200 dolarů za trojskou unci. Jen v roce 2013 tak cena zlata odepsala téměř 30 procent. Americký Fed totiž právě v tomto roce oznámil, že by mohl brzy začít zužovat program nákupů dluhopisů. Tuto zprávu trh přijal jako předzvěst počátku zvyšování sazeb a zlato, které nenese žádný úrok a v případě zvyšování sazeb tak značně ztrácí na atraktivitě a navíc je negativně korelováno k potenciálně sílícímu dolaru tak zamířilo strmě směrem dolů. Letos žlutému kovu nezůstala svatá dokonce ani hranice 1100 dolarů.


Cena zlata od roku 2001 až do současnosti. Z rekordního maxima v září 2011 se doposud drahý kov propadl o zhruba 40 procent a momentálně kolísá okolo 1170 dolarů za trojskou unci.

Jsou to právě obavy o načasování zvyšování sazeb americkou centrální bankou, které si i v letošním roce značně pohrávají s cenou drahého kovu a limitují jeho případné zisky. Jasným znamením omezení role zlata jako bezpečného přístavu byly koneckonců i událostí poslední doby na geopolitické scéně. Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou, bezpečnostní rizika na Blízkém Východě nebo řecká úvěrová krize jsou přesně události, které by v minulosti pomohly zlatu k ziskům. Ve skutečnosti však s drahým kovem příliš nepohnuly. Vzhůru letící cena zlata zkrátka přitáhla na trh žlutého drahého kovu mnoho nových investorů, kteří věřili v jeho růstový potenciál daleko více než jeho roli bezpečného útočiště.

Proti růstu zlata v krátkodobém nebo střednědobém horizontu mluví v současnosti například i zpomalení růstu na rozvíjejících se trzích, které nepodpoří poptávku po drahém kovu a hrozba zvyšování amerických sazeb je v současnosti spíše jen otázkou načasování. Zlatu nepomohly vzhůru ani obavy o zdraví čínské ekonomiky a nejnižší tempo jejího hospodářského růstu za poslední čtvrtstoletí vedoucí ke strachu o potenciální vyvolání další finanční krize. Přetavily se tak jen v další náznak skomírání role zlata jako bezpečného uchovatele hodnoty.

Osud zlata mají ve svých rukou i burzovně obchodované fondy fyzicky kryté tímto kovem. A zlaté ETF zaznamenaly v poslední době silný odliv. Z rekordních 76 milionů uncí zlata držených v burzovně obchodovaných fondech v prosinci 2012 se držba zlata v ETF snížila o více než 40 procent na 42 milionů uncí. Právě doslova exploze „zlatých“ burzovně obchodovaných fondů byla dalším znakem dekády do roku 2013.

Proti zlatu jako formě zajištění před riziky a nejistotou mluví i nedávný výzkum ekonomů Britské centrální banky. Závěry jejich studie jsou totiž v přímém rozporu s obecným pohledem na zlato jako aktivum, které nabízí vysokou míru jistoty a to v tom smyslu, že jeho zisky jsou proticyklické.

Zdroj: RTRS, BBG