Evropská centrální banka na svém včerejším zasedání euru doslova “podrazila” nohy. Eurodolar se propadl po tiskové konferenci z okolí 1,13 až do blízkosti 1,11 EUR/USD - euro jinými slovy během několika hodin ztratilo více než 2 %. A není se čemu divit. Mario Draghi včera těžko mohl být větší holubicí.
Zdůrazňoval prakticky výhradně proti-inflační rizika a předestřel, že na prosincovém zasedání se ECB bude vážně zabývat změnou nastavení měnové politiky. Pro další měnovou expanzi má podle Draghiho celou paletu nástrojů od navýšení QE po další pokles sazeb. Nejpravděpodobnější je ale podle nás stále kombinace natažení QE za horizont září 2016 a navýšení měsíčního tisku peněz (z dnešních zhruba 60 mld eur). Další snížení úrokové sazby je méně pravděpodobné a pokud by k němu mělo dojít, bude asi jenom kosmetické. I když další uvolnění měnové politiky (ať už bude vypadat jakkoliv) není v tuto chvíli “hotovou věcí”, šance prosincového zásahu ECB jsou vysoké. Zvlášť pokud se americký Fed rozhodne, že odloží první růst svých sazeb do příštího roku.
Co by takový krok ECB znamenal pro střední Evropu? Pro většinu středoevropských aktiv (měn, dluhopisů) od Polska po Maďarsko by měl být automaticky pozitivní - levnější eura za jinak nezměněných podmínek zpravidla zesilují příliv peněz do regionu. V Polsku ale v nejbližších dnech i týdnech pravděpodobně hlavním motorem pohybů zůstane nakonec politika - trhy budou s napětím sledovat výsledek víkendových voleb a především povolební vyjednávání. Situace je také o něco komplikovanější v Česku. Za normálních podmínek by byla výraznější měnová expanze ECB vstupenkou k ziskům koruny. V dnešní době ale může takový krok vyvolat pravý opak. Na Příkopech si ho totiž ČNB může vzít jako další důvod, proč oddálit exit z intervenčního režimu a natáhnout tak “éru slabé koruny”.
Region - forex
Včerejší zasedání ECB vyznělo z pohledu trhů nad očekávání holubičím způsobem, což se projevilo i v regionu. Zlotý s forintem vůči společné měně posílily o 0,4 %. Z jejich pohledu je to jednoznačně pozitivní zpráva. Koruna příliš prostoru pro posílení neměla a prakticky přešlapovala na místě. Holubičí komentáře ECB, které vyplývají zejména z kumulace vnějších protiinflačních rizik, navíc v jejím případě výrazně zvyšují riziko prodloužení intervenčního za horizont roku 2016. ČNB bude mít možnost na kroky ECB reagovat již za dva týdny (zasedání spojené s projednáváním nové prognózy bude 5. listopadu).
Hlavním tématem nadcházejícího víkendu jsou polské parlamentní volby (neděle). Pravděpodobnost, že z pohledu trhů méně přátelská strana Právo a spravedlnost bude sama sestavovat vládu, není rozhodně malá. I přes včerejší “akci” ECB zlotý v posledních pěti dnech ztratil vůči euru asi 0,8 a nervózní trhy patrně zůstanou nejen dnes, ale i ve dnech po volbách.
Dluhopisy
Výstupy ze včerejšího zasedání ECB podpořily ceny dluhopisů napříč zeměmi i splatnostmi. Zatímco španělský a italský desetiletý výnos se propadl o 16 bps, tak německý a francouzský klesal asi polovičním tempem. Výnos desetiletého bundu se dostal poprvé od konce května na hranici 0,5 %. Dvouletý německý výnos poklesl na nová historická minima poté, co šéf ECB Draghi hovořil i o možném snížení úrokových sazeb (depozitní sazby ECB) hlouběji do záporu. Na zasedání ECB reagovaly i regionální vládní dluhopisy, jejichž výnosy rovněž klesaly. Kromě toho zesílily i sázky na snižování oficiálních úrokových sazeb a například v Polsku trh v závěru dne opět sázel na pokles sazeb o 25 bps v šesti až dvanáctiměsíčním horizontu.
Komodity
Prvotní reakce cen ropy na zasedání ECB byla negativní a vyplývala spíše z výrazného posilování amerického dolaru. Z pohledu celého dne však ropa uzavřela mírně výše a dnes ráno ji kromě včerejší ECB (spotřeba ropy v Evropě by letos mohla po dlouhé době mírně vzrůst) povzbuzují dobrá data z Japonska v podobě bleskového odhadu podnikatelské nálady za říjen. Cena měsíčního kontraktu však roste opět pouze mírně a pohybuje se kolem 48,5 USD/barel.
Cena hliníku se naopak poprvé od června 2009 pohybuje pod 1500 USD/t. Stále platí, že za prudkým poklesem cen v letošním roce stojí zejména překvapivý vývoj v Číně. Kromě slabšího růstu poptávky jde zejména o prudký nárůst produkce (v prvních 9 měsících meziročně o 12 %).