Když se Rusko na počátku roku zmocnilo ukrajinského Krymu, ukrajinská vláda zvažovala, zda má bojovat proti „malým zeleným mužíkům“, které Rusko na Krym poslalo. Vláda Baracka Obamy ale vyslala jasný signál: Vyhněte se vojenskému konfliktu s Moskvou. Tento signál nebyl příkazem, ale radou. Tvrdí to jak Ukrajinci, tak Američané. Tato rada byla založena na dvou faktorech. Jednak nebylo jasné, o co se Rusko vlastně pokouší. A ukrajinská armáda nebyla ve stavu, kdy byla schopna čelit ruským speciálním jednotkám. Ukrajinská vláda měla navíc jen přechodný mandát a celá země čekala na nové volby a podobný signál jako Američané prý vysílaly i evropské vlády.
Jeden americký vládní činitel nám před několika dny sdělil, že Bílý dům se obával silnějšího zásahu ruských jednotek v případě, že by na Krymu vznikl ozbrojený konflikt. Putin totiž obdobně postupoval v Gruzii v roce 2008. Dnes se řada odborníků domnívá, že rozhodnutí nebojovat na Krymu stálo na počátku ukrajinské politiky, která předpokládá, že vyhýbání se konfliktu s Ruskem mírní Putinovu agresivitu. Je to ale omyl. Na Krym se nyní úplně zapomnělo, Ruskem podporované separatistické síly mají pod svou kontrolou dvě velké ukrajinské provincie a dohoda o ukončení bojů je stále více porušována.
Damon Wilson z Atlantic Council tvrdí, že „část ruského chování spočívá v tom, že při absenci odvetných opatření neustále provokuje a zkouší, co si může dovolit“. Ruské ambice podle něho rostou, pokud se jim nic nepostaví do cesty. Když ruské speciální jednotky vtrhly na Krym, americká vláda tím byla zaskočena. Tajné služby ji prý informovaly 24 hodin před invazí o tom, že se na hranicích hromadí ruské jednotky, měl to však být pouze trik. A ukrajinská vláda i armáda byly v krizi. Přesto se obrátily na americkou vládu s dotazem, zda by se jim dostalo pomoci při obraně Krymu. Celá situace ale byla pastí, protože Američané byli přesvědčeni, že ukrajinská armáda by konflikt nezvládla. A vojenská reakce by přesně zapadala do Putinovy kampaně o tom, že na Krymu jsou ohroženy životy rusky hovořících obyvatel.
Prezident Obama prý na uzavřených jednáních se zástupci Kongresu uváděl, že Ukrajinu nepodporuje dodávkami zbraní proto, aby nevyvolal přímou konfrontaci s Ruskem. USA namísto toho poskytují velký objem jiné pomoci, ale Rusko je na východní Ukrajině aktivní na všech úrovních. Dnes i někteří bývalí zástupci Obamovy vlády říkají, že rozhodnutí neklást Rusku odpor Putinovu agresivitu nezmírnilo. Michael McFaul, který působil jako americký velvyslanec v Moskvě, tvrdí, že Putin byl tím, jak lehce Krym získal, povzbuzen i k operacím na východě Ukrajiny.
Americká vláda se stále snaží o obnovení lepších vztahů s Ruskem, týká se to zejména oblastí jako válka v Sýrii. Pro Ukrajinu je ale pokračující vojenská intervence z Ruska existenciálním problémem. Ukrajinská armáda dnes této intervenci čelí a Putin hrozí ještě většími operacemi v případě, že se jí dostane podpory ze Západu. Pokud ale tato podpora nepřijde, může Putin dojít k závěru, že za intervence nemusí platit žádnou cenu.
Autory jsou Josh Rogin a Eli Lake.
Zdroj: Bloomberg