Aktualizováno Hrubý domácí produkt eurozóny ve třetím čtvrtletí stoupl mezikvartálně o 0,1 procenta po 0,3procentním růstu o čtvrtletí dříve. Stejný výsledek ukázala už předběžná data, nejde tedy o překvapení. Technicky je ekonomika eurozóny už druhý kvartál z recese. Dnes přibyly podrobnosti, které odhalují strukturu růstu.
Hlavní zásluhu na něm měla změna zásob, která přispěla 0,3 procentního bodu. Mírně vzhůru táhly ekonomiku také investice do fixního kapitálu rostoucí o 0,4 procenta. Stejně tak byl mírně kladný příspěvek také u vývozů, které se za třetí čtvrtletí zvýšily o 0,2 procenta. Směrem dolů HDP naopak tlačil rostoucí dovoz. Ten se ve třetím čtvrtletí zvýšil o 1 procento a oproti předchozímu kvartálu tak zpomalil méně výrazně než vývoz. Vliv soukromé i vládní spotřeby byl zhruba neutrální. V prvním případě vidíme nárůst o 0,1 procenta, ve druhém o 0,2 procenta.
Meziročně ekonomika eurozóny klesla o 0,4 procenta a ani toto číslo se od předběžného údaje neliší. Ve druhém čtvrtletí meziroční pokles činil 0,6 procenta a dynamika se tak postupně vylepšuje. Trendově dochází ke zlepšení především u domácí poptávky, přičemž u soukromé a vládní spotřeby je výraznější než u investic. Vývoz na tempu naopak ztrácí a při oživení dovozu se zahraniční obchod stává pro eurozónu zátěží.
Celkově detaily o HDP žádné nadšení nevyvolají. Ekonomika po startu z recese přechází na velmi mírné tempo růstu. Pokud by nepřišel nárůst zásob, což je hodně volatilní položka, tak by ekonomika dokonce klesala. Negativní vliv zahraničního obchodu totiž převážil nad slabým růstem spotřeby a investic.
Stále ještě nejsou dostupná čísla za všechny členské státy. Je však zřejmé, že důležitý příspěvek k růstu přišel z Německa, jehož ekonomika mezikvartálně rostla o 0,3 procenta. Kladně přispěly i Španělsko s Nizozemskem. Naopak brzdami byly Francie s Itálií. Obě registrují pokles o 0,1 procenta. První korigovala silný růst ze 2Q, druhá stále ještě zmírňuje pokles ekonomiky.