Země, které dosud růst své ekonomiky opíraly o boom na komoditních trzích, se musejí připravit na pokles svých příjmů a pro své hospodářství nalézt jiný motor, zaznívá ze Světové banky a Kolumbijské univerzity. Mnohaletý komoditní cyklus dle ekonomů vyčerpal fázi růstu.
Bilge Erten z Kolumbijské univerzity varovala ve své práci, zaměřené na komoditní cykly, že svět se nachází ve zlomovém bodě aktuálního komoditního supercyklu, který trvá v rozmezí 30 až 40 let při růstové fázi cyklu kolem 15 let. V minulosti identifikovala tři takové vrcholy supercyklů: v roce 1917, v roce 1951 a následně v roce 1973. „Nyní se nacházíme ve zlomu aktuálního cyklu, který začal na přelomu tisíciletí a je tažen industrializací Číny,“ míní Bilge Erten.
Podle její výzkumné práce nelze s přesností na rok stanovit jistý průběh aktuálního cyklu, ale fáze jeho expanze prý trvá kolem 15 let. Z nich máme za sebou více jak 10 let a před sebou sotva pět. Po více jak deseti letech růstu podle studie nastává období kolísání a následně pádu trhu.
S teorií jako takovou ‚má problém‘ hlavní ekonom pro hospodářskou politiku a snižování chudoby v Africe Marcelo Giugale. I on ale hovoří o tom, že éra růstu komodit došla svého vrcholu a zejména rozvojové ekonomiky, které stály na růstu globálního trhu komodit a jejich cen, musejí změnit svůj kurs. „Vysoké ceny komodit typu průmyslových kovů a ropy vedly k růstu příjmů některých zemí. Notoricky volatilní trhy ale pak měly katastrofální dopady například na Latinskou Ameriku či Afriku,“ míní a jako poslední případ globálního dosahu jmenuje nejen ropnou krizi 80. let minulého století.
Za vším hledej Čínu. Podle uvedených ekonomů je to právě ona, kdo opouštěním 8% a vyššího tempa růstu ekonomiky vede skrze svou poptávku k útlumu světových trhů a příjmů těžebních zemí. Čína má za sebou sedm kvartálů zpomalujícího růstu a první čtvrtletí roku znovu znamenalo zvolnění tempa kvůli Evropské dluhové krizi i celkovému stavu globální ekonomiky. Nový čínský premiér Li Keqiang oficiálně vyhlásil cíl snížení ingerence státu a posílení role soukromých firem. Chce „více spoléhat na tržní mechanismy a méně na stimulaci a vládní investice“. Na stole jsou reformy v oblasti urbanizace, práv k půdě (pozemkům) i v oblasti příjmů.
Premiér uvedl, že je komunistické vedení Číny připraveno tolerovat nižší růst ekonomiky, pokud bude udržitelnější a povede k větší kvalitě života čínské populace s 1,35 miliardy lidí. Změna má nastat také v preferenci růstu průmyslu proti stavu životního prostředí. Pro dekádu údajně zemi „stačí“ 7% růst ekonomiky ke zdvojnásobení příjmu na hlavu. V březnu vláda hovořila o 7,5% cíli. Konsensus analytiků a ekonomů dle Bloomberg ochladl na průměrné 6% tempo ze 7% pro příštích pět let.
V květnu začala „odbíjet zvony supercyklu komodit“. Pád dle ní čeká zlato, stříbro, platinu, palladium či měď a také ropa. „Vstupujeme do nové dekády, ve které budou hledány příležitosti ve vývoji jednotlivých komodit proti dalším a alternativním skupinám aktiv, jako jsou měny nebo akcie,“ uvedla .
V minulém týdnu se přidala také Saxobank s predikcí konce komoditního růstu. Ukazováno je shodně na propad mědi od počátku roku o 16 %, která je nezbytná v řadě průmyslových odvětví od těžkého průmyslu po jemnou elektroniku či zdravotnictví.
Podle ekonoma Světové banky Giaugaleho vede konec snadných příjmů z komodit také k úklidu ve fiskální politice, konci bezstarostného provozování relativně snadno splatitelných schodků. „Napravení rozpočtů je nezbytné i kvůli prostoru pro měnovou politiku bojovat proti inflačním tlakům, které krach cen (komodit) vyvolává,“ uvedl. Podle ekonomiky Kolumbijské univerzity Ertenové je pro komoditní země nezbytné, aby část komoditního boomu využili na investice do průmyslu a služeb, které se do budoucna stanou tahounem ekonomiky. „Chile toho byla úspěšným příkladem. V Africe jsou dokonce v její nejrozvinutější ekonomice, Jihoafrické republice, rozvojové politiky zaměřeny na rozšíření těžby kovů,“ poznamenává Ertenová. Jenže podle analytiků budou pádem cen zasaženy drahé i průmyslové kovy, ocel, uhlí či cement.
Průzkum, citovaný Financial Times, odhadl zisky největších komoditních obchodníků světa během poslední dekády růstové části supercyklu na zhruba 250 miliard dolarů. S tím je podle analytiků , Světové banky i Kolumbijské univerzity konec.
(Zdroj: Světová banka, Kolumbijská univerzita, CNBC, , Bloomberg)