Region střední a východní Evropy bude po příštích 25 let silnější, než západ a jih kontinentu a z toho plynou příležitosti pro Rakousko i , uvedl v rozhovoru pro rakouský Wirtschaftblatt generální ředitel bankovní skupiny Group Andreas Treichl. Pro se podle něj zlepšuje situace na trzích Maďarska i Rumunska, kde očekává za rok 2013 kladný provozní výsledek. Potvrdil možnou další akvizici v regionu a posteskl si, že tím, co regionu mimo jiné chybí, je silná spojená akciová burza.
Pohled finančního trhu na titul v nedávné době postupně zhoršil právě další odpis goodwill v Rumunsku a odchod z Ukrajiny s následným oznámením očekávaného celoročního zisku u 450 mil. eur, což je za očekáváním trhu. V následujících dnech se připojil nepříznivý report analytiků a spekulace rakouského listu Der Standard o tom, že banka brzy představí úsporný plán pro Rakousko.
„V letech 2011 a 2012 jsme v Rumunsku učinili velmi významné odpisy hodnoty firmy a letošek bude čistě výsledkově vypadat podstatně lépe. Očekáváme kladný výsledek. V hospodářské politice země potřebuje pokroky. Silou Rumunska je jeho poloha a pracovní trh. Mimo jiné potřebuje rozvoj silniční, železniční i energetické infrastruktury a peníze bank na to tady jsou. Chyběla efektivnost projektů a to je potřeba změnit, protože to zabíjí několik potíží jednou ranou: pokles nezaměstnanosti, růst investic,“ uvedl šéf Treichl na adresu rumunského trhu. Samotná rumunská BCR v tomto týdnu uvedla, že očekává pro rok 2013 zisk před zdaněním 250 mil. leva, provozní zisk 2,38 mld. leva a náklady na špatné úvěry v objemu kolem dvou milaird leva.
Maďarsko je podle Treichla velmi obtížným podnikáním ve velmi obtížném politickém prostředí, což již stálo „velmi mnoho prostředků“. I tam ale pohledem výsledků letos čeká významně lepší výsledek proti loňsku. „V ekonomické rovině očekáváme zlepšení, ale nadměrnou roli nad ní hraje politika a zde neočekáváme nějaké výraznější zlepšení. Maďarsko ale je jedním z našich hlavních trhů, což například Ukrajina nebyla,“ uvedl Treichl.
Rozhovor pro rakouský list se stočil právě i na odchod z Ukrajiny. „Sázeli jsme na určitý politický vývoj a ten se nenaplnil. Existovala naděje, že Ukrajina je na cestě do Evropské unie. Dnes je zřejmé, že to tak není,“ uvedl Treichl s tím, že vstup na trh, následovaný rozhodnutím odejít, nepokládá za strategickou chybu. „Naší strategií je být bankou a spořitelnou v regionu mezi Německem a Ruskem či východní částí Evropské unie. Jsme připraveni investovat v Srbsku, kde věříme, že se země v budoucnu stane členem EU,“ řekl Treichl a potvrdil tak akviziční apetit . Ten se soustředí nadále na polský trh a právě Srbsko. V Polsku chce v dohledné době „mnohem vyšší přítomnost , než nyní“.
Střední a východní Evropa podle Treichla bude z růstového pohledu vytrvale nadějnější, než západ a jih, podle něj se ale potřebuje zbavit určitého klišé v náhledu na region při opomíjení přirozených rozdílů. „Stejně jako jasně odlišujeme západní Evropu a nelze srovnávat Švédsko a Řecko, nelze porovnávat ani Polsko s Bulharskem. Pouze země, kde existuje dobrá koordinace mezi hospodářskou politikou, firmami, financemi, centrální bankou a regulátorem, tedy ty, které se zaměřují na skutečnou snahu o nastavení optimálním podmínek pro podnikání i kapitálový trh, budou získávat investice,“ míní Treichl.
Rakouský regulátor FMA právě dnes rozhodl o zákazu plné výplaty bankovních bonusů v hovosti v objemu nad 30 tisíc eur či překračujícím 25 % fixního platu. Bonusy vyplácené "rizikovým osobám" typu traderů či lidí, rozhodujících o poskytnutí úvěrů, mají být rozloženy do pěti let s nejvýše 60 % vyplacenými okamžitě (u bonusů nad 150 tisíc eur či 100 % fixního platu max. 40 % hned). Podle průzkumu FMA rakouské banky v roce 2011 vyplatily 14 zaměstnancům, z toho dvěma v zahraničí, kompenzace překračující milion eur. Dle FMA rakouské banky zaměstnávají 2.282 osob spadajících do uvedené kolonky "rizikoví" s více než 30 % jejich kompenzací v objemu 280 mil. eur vyplacených v podobě bonusů.
Šéf rakouské bankovní skupiny Rothensteiner již na krok FMA reagoval prohlášením, že nová pravidla regulátora pro bonusy jsou katastrofou pro konkurenceschopnost v zemích mimo EU a banka bude mít problém zejména na těchto trzích udržet zaměstnance.
V této souvislosti zmínil jako slabé místo regionu absenci silné burzy. „Rakousko nikdy nevytvořilo vstřícnou politiku vůči kapitálovému trhu. Nikdy na něj a na finančnictví fakticky nebylo nahlíženo jako na sektor, který potřebuje svůj rozvoj. Stále má v zemi určitou pachuť. Bylo by vynikající, kdyby region získal také propojený regionální kapitálový trh,“ uvedl Treichl. Nezáleží přitom podle něj na tom, kde bude centrum takové burzy, jestli „ve Varšavě, Bratislavě nebo Vídni“. Region podle něj potřebuje svůj silný propojený trh s účastí Vídně, Varšavy, Prahy a snad i Bratislavy, nejlépe s účastí i trhů typu Bukurešti a Záhřebu. Skupina Erste je druhým největším akcionářem CEE Stock Exchange Group, zahrnující burzy ve Vídni, Praze, Budapešti a Ljubljani. Drží 10,77% podíl po UniCredit s 13,36 % a před VIG s 7,79 %, následovanou Raiffeisen, Oestrerreischische Kontrollbank a Uniqa ve všech případech s více jak 6 %.
Treichl se v rozhovoru také zastavil u Basel III a situace kolem budoucnosti Euribor. Na rozdíl od jiných bank, které po skandálu kolem Euribor ze systému již odešly, včetně rakouské Raiffeisen, chce Treichl s vyčkat, k jakým změnám banky spolu s regulátory dojdou. Teprve poté se chce rozhodnout, zda zůstane či ne. Určité uvolnění v regulaci Basel III hodnotí sice Treichl kladně, stále ale podle něj jde o systém předložený způsobem „vymysleli jsme ho a tady jej máte“ a banku splnění poměru likvidity stojí zdroje.
(Zdroj: Wirtschaftsblatt, Reuters, Erste)