Rosněfť je „vedoucí společností našeho ropného a plynárenského sektoru,“ prohlásil včera ruský prezident Vladimir Putin na setkání s šéfem společnosti Igorem Sečinem. Ten mu oznamoval výsledky dohody s akcionáři ropného těžaře TNK-BP, díky jehož akvizici Rosněfť v produkci předstihne i americký gigant Mobil. Třetí největší transakce v dějinách ropného průmyslu v hodnotě přes 60 mld. USD státem kontrolovanou Rosněfť katapultuje mezi nejvýznamnější koncerny v odvětví energetiky a podle mnohých ohrozí pozici plynárenského gigantu Gazpromu jako nejmocnějšího nástroje, s nímž Rusko prosazuje velmocenské ambice.
Srovnání obou státních molochů nabízí zajímavý vhled do útrob velkého byznysu v Rusku. Co do tržní kapitalizace by se posílená Rosněfť měla Gazpromu sumou přesahující 120 mld. USD zhruba vyrovnat. Z hlediska čistého zisku však ani kombinace loňského výsledku Rosněfti a TNK-BP na plynárenskou konkurenci nestačí. Zatímco se loni se 44 mld. USD stal nejvíce vydělávající (veřejné obchodovatelnou) firmou na světě, Rosněfť s TNK-BP navzdory rostoucím cenám ropy zaúčtovaly dohromady „pouze“ 21,5 mld. USD zisku, a to při zhruba stejných tržbách.
Budoucnost ale vypadá mnohem perspektivněji pro „ropného cara“ Sečina. Gazpromu v poslední době klesá odbyt v krizí stižené Evropě a najít alternativu v dodávkách plynu na východ v nejbližších letech kvůli sporům o ceny s Čínou nemůže. Hlavním evropským zákazníkům navíc plynárenský gigant musel učinit ústupky při kalkulaci ceny v dlouhodobých kontraktech. O tržní podíl by mohl přijít také kvůli nově budovaným terminálům na zkapalněný plyn, přes které by do Evropy za tři roky mohla dorazit břidlicová produkce ze Spojených států. A problémy čekají i doma, kde je vytlačován soukromými producenty, hlavně společností Novatek. Ta svými někdy až o 10 % nižšími cenami boduje u velkých zákazníků z řad elektráren a chemiček. Gazpromu také hrozí, že přijde o monopol na vývoz plynu z Ruska a že na něj stát uvalí vyšší daně. Dosud totiž hlavní břemeno odvodů z těžby uhlovodíků nesly ropné společnosti.
Kritika se na adresu Gazpromu nese nejen z Evropy, kde čelí vyšetřování Evropské komise kvůli možnému zneužívání dominantního postavení, ale i od ruských politiků. Korupční praktiky ve svém kdysi velmi oblíbeném podniku nedávno kritizoval sám Vladimir Putin. „Stále častěji se k nám dostávají tvrzení o tom, jak se vyvíjí obchody společnosti a jak je zkorumpovaná. Pravděpodobně je,“ sdělil Putin strnulým účastníkům konference pořádané bankou VTB. Dodal, že kohokoli zapleteného do korupčních praktik musí policie „chytit a uvěznit“.
Pro Rosněfť, která za posledních 8 let zvýšila produkci na pětinásobek a nyní překročí 4 mil. barelů denně, měl ruský prezident na setkání se Sečinem pouze slova chvály. Lepší budoucnost věští Rosněfti i trhy. Společnost minulý týden na burze v Londýně díky spekulacím o akvizici TNK-BP solidně posilovala. Její 120denní korelační koeficient s Gazpromem se v pátek dostal na hodnotu 0,52, což je nejnižší (nejslabší) úroveň za poslední čtyři měsíce. V posledních čtyřech letech se korelace držela většinou nad 0,6. Hodnota 1 znamená, že akcie se hýbou v dokonalém souladu. Rosněfť se nyní obchoduje na sedminásobku odhadovaného zisku, což oproti Gazpromu představuje nejvyšší prémii od listopadu 2010.
„Před Gazpromem bych upřednostnil Rosněfť, jelikož prémie by se měla ještě rozšířit. Zatímco čelí klesající poptávce v Evropě, Rosněfť nabízí prostor pro další růst,“ tvrdí Ed Kuczma z fondu Van Eck Associates, který nabízí indexové akcie ETF Market Vectors Russia navázané na ruské burzy. „Existuje velmi dobrý důvod věřit, že jako hlavní partner může Rosněfti pomoci,“ přizvukuje Roland Nash ze společnosti Verno Capital, spravující ruské akcie za 200 mil. USD.
Avšak co se využití Rosněfti pro politické účely týče, jsou možnosti Kremlu omezené. Ropa se ve valné většině přepravuje po moři a cena se dojednává v aukcích, proto ve srovnání s plynem nenabízí tolik prostoru „potrubní diplomacii“ či vydírání nepoddajných států. Rosněfť navíc na její vývoz nemá monopol. Společnost je již teď činná v Zimbabwe (chce tam stavět ropovod od pobřeží Mozambiku) či ve Venezuele (kde za velké peníze dostala možnost těžit na obřím, avšak špatně dostupném ložisku). Akvizice TNK-BP, která přinese hlavně domácí synergie, na mezinárodních ambicích Rosněfti změní jen málo.
Navíc se někdy vyplatí nebýt pouhým nástrojem v rukách politiků. Pokud bude Ukrajina souhlasit se vstupem do celní unie Ruska, Běloruska a Kazachstánu, bude jí muset dát velkou slevu na plyn, která společnost na tržbách připraví až o 9 mld. USD ročně.
(Zdroje: Bloomberg, Moscow Times, Kommersant)