V úvodu letošního roku se opakovala stejná situace jako na konci roku loňského: revidovaná data HDP ukázala o něco lepší výsledky české ekonomiky než první oficiální odhad. Tentokrát došlo ke zmírnění mezikvartálního poklesu z 1,0 na 0,8 procenta, meziroční propad byl zmírněn z 1,0 na 0,7 procenta.
Již při prvním zveřejnění dat o HDP v 1. čtvrtletí byl zmíněn mimořádný vliv v podobě předzásobení tabákovými výrobky v závěru loňského roku před letošním zvýšením daní. Konkrétně se to projevilo tak, že se z takto nahromaděných zásob odvedla spotřební daň již ve 4. čtvrtletí loňského roku a inkaso daní z produktů se díky tomu meziročně zvýšil o 5,8 procenta. Naopak v 1. čtvrtletí bylo odvedeno méně na dani z tabákových výrobků a celkové inkaso daně z výrobků meziročně kleslo o 2,6 procenta.
Z pohledu užití negativně k meziroční změně HDP přispěla zejména spotřeba domácností, která klesla o 2,9 procenta. Tak výrazně ji nesrazila ani recese po pádu banky Lehman Brothers. Dokonce v celé historii oficiálních dat ČSÚ nenajdeme horší údaj. Není těžké najít příčiny tohoto propadu. Mzdy rostou pomaleji než ceny v obchodech, které popohnaly výše změně DPH, růst regulovaných cen a rekordně drahý benzín a nafta. Skepsi domácností prohlubují zprávy z eurozóny, kde jedna hrozba střídá druhou. V souladu s ekonomickou logikou se to nejvýrazněji projevilo v útratách za zboží dlouhodobé spotřeby, které klesly o 11,4 procenta.
Investice v meziročním srovnání sice stouply o 1,0 procento, mezikvartálně ovšem klesly o 8,6 procenta. Vzhledem ke zhoršování ekonomické situace v eurozóně lze očekávat spíše opatrný přístup firem a snižování investičních výdajů v nejbližších měsících.
Spotřební výdaje vlády klesly meziročně o 0,2 procenta, i zde lze ovšem očekávat další snahu šetřit Dosavadní vývoj rozpočtu je neuspokojivý a hrozí překročení plánovaného schodku.
Pozitivním bodem zůstává zahraniční obchod, kde se vývoz reálně meziročně zvýšil o 6,5 procenta, dovoz o 3,9 procenta. Pokud ovšem dojde k prohloubení recese v eurozóně, projeví se to negativně právě na této části HDP.
Sektorový pohled na tvorbu HDP ukazuje, že růst přidané hodnoty v průmyslu nestačil kompenzovat pokles ve stavebnictví a sektoru služeb.
Dodatečné statistiky ukazují, že zaměstnanost v české ekonomice v prvních třech měsících letošního roku stoupla o 0,1 procenta, produktivita práce ovšem klesl o 0,9 procenta a jednotkové mzdové náklady vzrostly o 2,6 procenta. Efektivní délka pracovního dne (počet odpracovaných hodin na jednoho zaměstnaného a den) zůstala stejná jako loni v 1. čtvrtletí a činila 7 hodin a 20 minut.
Ve srovnání s okolními zeměmi česká ekonomika zaostává. V Polsku se HDP v 1. čtvrtletí meziročně zvýšil o 3,8 procenta, na Slovensku o 3,3 procenta. Mezi důležité obchodní partnery patří Německo, ke se HDP zvýšil o 1,2 procenta, a Rakousko, které rostlo o 0,7 procenta. S výkonem české ekonomiky je srovnatelné pouze Maďarsko, jehož HDP klesl o 1,3 procenta.
Za celý letošní rok počítáme s poklesem HDP o 1,0 procento. S tímto výhledem je konzistentní očekávání, že ČNB přistoupí ke snížení úrokových sazeb, neboť opět dochází k otevírání mezery mezi kapacitami v české ekonomice a jejich využitím.