Aktualizováno Čínská centrální banka bude pokračovat v nákupech dluhopisů zemí eurozóny a dalších evropských aktiv, uvedl její šéf Čou Siao-čchuan. Země podle něj hodlá i dále podporovat zapojení Mezinárodního měnového fondu do situace v Evropě. Zdůraznil však potřebu evropské měnové unie zintenzivnit reformní snahy a zabránit tak dalšímu šíření dluhové krize. „Samozřejmě je podmínkou (nákupů evropských dluhopisů) viditelnost reforem v těchto zemích,“ řekl a dodal, že Čína určitě nezamýšlí výrazněji navýšit objem svých devizových rezerv. Ty jsou již – o velikosti 3,3 bilionu dolarů – největší na světě.
Navzdory slovům o pokračující podpoře Evropy rostou obavy Číny o budoucnost regionu. Podle zdrojů se tamní vláda připravuje na možnost odchodu Řecka z eurozóny či dokonce jejího rozpadu. Peking vyzval hlavní instituce v zemi včetně centrální banky, aby vypracovaly krizové plány na ochranu před případnými ekonomickými riziky takového scénáře. Plány by měly řešit, jak udržet stabilní kurz jüanu, zvýšit regulaci kapitálových toků a zajistit stabilizaci domácí ekonomiky.
Kromě centrální banky by o podobných krizových plánech měla diskutovat Národní komise pro rozvoj a reformu a úřad pro regulaci bankovního sektoru, uvedly zdroje. "Je to velmi naléhavé. Vláda požádala každé ministerstvo o analýzu opatření pro případ řeckého odchodu z eurozóny a vyzvala k předložení jejich návrhů v co nejkratší možné době," uvedl jeden ze zdrojů.
Čínský premiér Wen Ťia-pao v květnu varoval před narůstajícími nepříznivými tlaky na ekonomiku, které letos hrozí zpomalení růstu na nejnižší úroveň od roku 1999. Bývalý poradce čínské centrální banky a vlivný ekonom Jü Jung-ting minulý týden v komentáři pro média uvedl, že Čína by se měla připravit na vypadnutí Řecka z měnové unie. Navrhl řadu kroků od omezení pohybu kapitálu po peněžní injekce pro domácí finanční trhy.
Vláda již oznámila, že chystá další opatření na podporu hospodářského růstu, která mimo jiné zahrnují urychlení projektů výstavby infrastruktury a investic do průmyslu. Tamní informační agentura Xinhua ale minulý týden uvedla, že další vládní opatření na podporu ekonomiky rozhodně nebudou dosahovat stimulace, kterou Peking prováděl na počátku globální krize v roce 2008.
Trhy po slovech premiéra spekulovaly na oznámení zásadnějších kroků. V roce 2008 Peking vynaložil na podporu ekonomiky zhruba 4 biliony jüanů ve formě zvýšení vládních výdajů a uvolnění podmínek pro poskytování úvěrů. S ohledem na riziko růstu inflace se však nyní vláda zřejmě uchýlí k podpůrným opatřením v menším rozsahu. Podle vládních dokumentů, které citovala státní média, také Čína zvažuje kroky, které by umožnily zahraničním firmám nabídnout akcie na místním trhu a umožnit zahraničním institucím držícím jüany v zemi investovat.
Vláda vypracuje pravidla pro zahraniční firmy, které chtějí nabídnout své akcie na burze v Číně, a učiní nezbytné přípravy pro otevření trhů. Vyplývá to z dokumentů podepsaných osmi vládními úřady, včetně hlavního plánovače, Národní rozvojové a reformní komise. Dokumenty se nezmiňují o načasování změn.
V letošním roce Čína provedla řadu tržních reforem, včetně zlepšení pravidel pro primární nabídky akcií, která si mají došlápnout na nadměrné spekulace u titulů nově vstupujících na burzu, a plánuje spustit trh dluhopisů pro malé firmy, které by zde mohly získat finanční prostředky. Země rovněž zdvojnásobila obchodní rozpětí jüanu vůči dolaru a plánuje firmám nabídnout více zajišťovacích nástrojů.
Vláda podle médií rovněž zvažuje, že by zahraniční organizace mohly vydávat dluhopisy a domácí investoři měli více možností investovat do zahraničních cenných papírů. Čína doposud povolila jen hrstce zahraničních organizací prodat v zemi omezený počet dluhopisů. Čínští občané pak mohou obchodovat se zahraničními cennými papíry jen prostřednictvím kvalifikovaných domácích institucionálních investorů a pouze omezeně.
Další zásah měnových nástrojů?
Čínská čelí zpomalování růstu tamní ekonomiky. Podle hlavního ekonoma China International Capital je velmi pravděpodobné, že centrální banka brzy sníží sazby a přistoupí k dalšímu snížení povinných minimálních rezerv u komerčních bank. Ty naposledy snížila v květnu o 50 bazických bodů na 20 procent a ekonomiku tak podpořila částkou zhruba 400 mld. CNY, kterou mohou banky použít na další poskytování úvěrů. Snížení povinných rezerv je již třetím od listopadu, kdy vláda opustila téměř dva roky trvající snahu zpomalit vysokou inflaci.
(Zdroj: CNBC, čtk, Bloomberg)