Aktualizováno Po „ano“ řeckého premiéra Geoge Papandrea již bylo zřejmé, že vláda a vládní strana PASOK i dnes v řeckém parlamentu získají dostatek hlasů pro prosazení zákonů, které uvedou do praxe včera schválené úspory v rozsahu 28 miliard eur a záměr privatizace v rozsahu 50 miliard eur během následujících pěti let, které zajistí Řecku další část finanční pomoci eurozóny a MMF v celkovém objemu 110 miliard eur a nejbližší tranše, která odvrátí bankrot země, v rozsahu 16 miliard eur.
Po prvním bojkotu se opoziční Nová demokracie rozhodla v druhé volbě podpořit vládu. „Uděláme, co bude možné, pro podporu vlády,“ uvedl zákonodárce opoziční strany Nikos Dendias. Zákon prošel poměrem hlasů 155 ku 136. Premiér Papandreu svolal ihned po hlasování parlamentu jednání vlády, potvrzení uvolnění finanční pomoci ze strany MMF je očekáváno do 5. července.
V reakci na hlasování ihned pohrozily dalším zostřením násilných protestů v ulicích Atén a dalšími stávkami. Protestujících je přes 20 tisíc. Odborová centrála ADEDY se o dalších krocích poradí večer. „Stávky pracujících budou pokračovat, naše aktivita bude eskalovat,“ uvedla ADEDY v prohlášení.
Nepokoje v centru Atén (reakce na středeční schválení úspor a reforem):
Řecký list Kathimerini uvedl, že stávky a nepokoje dopadly na cenný generátor řeckých financí – turistický průmysl. Podle prezidenta Asociace řeckých hotelů Retsose 15 klíčových partnerů odvolalo své plánované akce nejen v Aténách, ale i dalších částech Řecka a 12 již řeklo, že ruší jakékoli budoucí řecké plány.
Řecký ministr financí Venizelos v parlamentu prohlásil, že opatření jsou nezbytná k opětovnému nastolení veřejného pořádku v zemi. Uvedl také, že Řecko bude o svou záchranu Evropskou unií musit svést ještě těžkou bitvu, zvlášť s některými partnery jako je Finsko. Tyto země podle tisku požadují, aby zárukou pro nové půjčky Řecku byly svého druhu hypotéky na majetek řeckého státu, což Řecko odmítá.
Řecká vláda v otázce finanční situace země uhasila jeden z největších ohňů, reálně si však pouze jak Řecko tak eurozóna koupily další čas. Kontakty CDS na zajištění proti nesplacení řeckého dluhu dnes opět stouply o více jak 30 bps na 1978 bazických bodů a znegovaly tak část včerejšího euforického poklesu. Tato hodnota 5lletých CDS ukazuje na očekávání trhu, že Řecko s 82% pravděpodobností během následujících pěti let zbankrotuje. Dvouleté dluhopisy ustoupily o symbolické 4 bps na 26,87 %. Jen za rok 2010 trh s řeckými CDS nabobtnal o 100 procent.
Mluvčí parlamentu nyní musí prohlásit zákon oficiálně za schválený, pak se míč stěhuje na stranu Bruselu a do západní Evropy. Německý ministr financí Schäuble dnes oznámil dohodu, podle které německé banky smění brzce splatný řecký dluh za dlouhodobý, čímž následují kolegyně ve Francii a umožní Řecku snížit počet dluhu docházejícího do roku 2014 do splatnosti. Půjde o částku nejméně 2 miliardy eur. Německé banky celkově dle něj drží přes 10 miliard eur všech splatností, z čehož ale 55 % sahá za rok 2020. Francouzské banky sjednaly v pondělí předběžnou dohodu, podle níž budou do roku 2014 reinvestovat polovinu až 70 procent z postupně splácených řeckých dluhopisů do nových obligací s vládní zárukou, předem určenými úroky a se splatností až 30 let. Banky ve Francii vlastní řecké dluhopisy za zhruba 15 miliard eur.
Řecké ministerstvo financí hodlá využít všech možností k zajištění peněz například od neplatičů daní, uvedl dále ministr Venizelos s tím, že se obrátil na Švýcarsko se žádostí, aby jeho banky vydaly řeckým úřadům seznamy jmen řeckých občanů, kteří si u nich uložili peníze. Podle serveru deníku To Vima se odhaduje, že Řekové si ve Švýcarsku uložili 30 miliard dolarů, které nezdanili. Pokud se Atény s Bernem dohodnou na smlouvě o výměně těchto citlivých bankovních tajemství, už v první roce od jejích podpisu by do řecké státní pokladny mohly putovat dvě miliardy eur.
Ministři financí eurozóny budou o finanční pomoci Řecku jednat mezi 3. a 11. červencem.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC, AP, AFP, Reuters)