Aktualizováno Německý Bundestag, dolní komora tamního parlamentu, schválil odchod Německa od jaderné energetiky drtivou většinou 513 ku 79 hlasům. Pro plán hlasovali jak poslanci vládních křesťanských (CDU/CSU) a svobodných (FDP) demokratů, tak i opoziční sociální demokraté (SPD) a Zelení. Osm zákonodárců se zdrželo.
Bundestag potvrdil odpojení osmi nejstarších reaktorů v zemi, ke kterému došlo v rámci tříměsíčního moratoria, které končí s koncem června a odpojení zbylých 9 zdrojů postupně do roku 2022. Německo chce do roku 2020 zdvojnásobit současný podíl energie z obnovitelných zdrojů, tedy vodní, větrné a sluneční, na nejméně 35 procent celkové výroby. Jaderné zdroje doposud v Německu zodpovídaly doposud za zhruba 25 procent celkové výroby elektřiny.
Výroba elektřiny z jádra je mezi Němci stále méně populární. Ještě loni přitom německá vláda naopak schválila prodloužení provozu jaderných elektráren v průměru o 12 let. Nyní se v zásadě vrací k harmonogramu, který v roce 2000 schválila tehdejší rudo-zelená vláda v čele s kancléřem Gerhardem Schröderem.
„Mnoho lidí zvenčí se ptá: je Německo schopno tuto změnu uřídit, může být cíl naplněn? Je to poprvé v historii, kdy průmyslová země učinila rozhodnutí k takové technologické a hospodářské změně,“ uvedl ministr životního prostředí Norbert Roettgen. „Němci se dají do práce, bude to dobré pro jednotu naší země,“ dodal s tím, že to samozřejmě nese náklady, ale ty nebudou pro nikoho zničující.
Část opozice napadla kancléřku Merkelovou za salto mortale po loňském prohlasování prodloužení životnosti jaderných zdrojů v zemi, které započala letos v březnu, pouhé necelé dva týdny před zemskými volbami - které stejně prohrála. „Pro mě je historickou ironií, že nyní docházíme k závěru, za který bojujeme po čtyři desetiletí,“ uvedla členka vedení Zelených Renate Kuenast.
(Zdroj: AP, DPA, Bloomberg, čtk)