Finanční vzdělanost dospělé populace v České republice je překvapivě nízká a orientaci spotřebitele na finančním trhu je potřeba výrazně zlepšit. Potvrdily to výsledky prvního komplexního Měření finanční gramotnosti dospělé populace ČR, představené v rámci společného projektu Ministerstva financí a ČNB. Sběr dat pro sociologický průzkum probíhal v září tohoto roku na reprezentativním vzorku tisíce respondentů. Metodika šetření vychází ze zahraničních zkušeností a doporučení OECD. Výsledky průzkumu využije Pracovní skupina pro finanční vzdělávání pro návrhy konkrétních opatření v oblasti zvyšování finanční gramotnosti.
Průzkum se zaměřil na několik hlavních oblastí: domácí finance, vytváření rezerv, finanční produkty či obecnou znalost financí. Z odpovědí oslovených vyplynulo, že jen 65 procent z nich platí včas své účty a jen 19 % si stanovuje dlouhodobé finanční cíle. Převládá snaha spořit a nepůjčovat si na to, na co respondenti nemají. Přesto zatímco u finančně nedostupné dovolené nesouhlasí 69 % s tím, že by si na ni půjčili na cenu 20% růstu nákladů, s úvěrem na televizi nesouhlasí jen 35 %. Bezmála čtvrtině lidí se v minulých 12 měsících přihodilo, že jim příjem nestačil na životní náklady. Polovina z nich na to reagovala omezením výdajů. 15 % respondentů někdy posledním roce nezaplatilo včas splátky, 71 % to řešilo odložením platby. Z průzkumu také vyplynulo, že zhruba 23 procent respondentů by bylo schopno své peníze vložit do zjevně podezřelé investiční nabídky. V případě ztráty příjmu 23 % oslovených vydrží pokrývat příjmy přes 6 měsíců, 43 % nejméně 3 měsíce, 73 % nejméně měsíc.
Mezi varující závěry průzkumu patří také zjištění, že pouze 36 procent respondentů pečlivě přečte závaznou smlouvu, kterou podepisují a na nejasnosti se zeptají. „Nečekal jsem to nijak růžové, ale že budou data k průzkumu tak úděsná, mě překvapilo,“ uvedl na tiskové konferenci ministr financí Miroslav Kalousek. „Téměř dvě třetiny lidí nečte smlouvy, které podepisují a zavazují se v nich k dlouhodobým platbám. Nejsou si tak vůbec vědomi možných likvidačních důsledků pro sebe a svoji rodinu,“ dodal ministr financí. „Lidé nejen, že si nepřečtou a neporozumí, ale ani nedokáží ocenit a propočítat základní věci. Číst a počítat by se měli mladí lidé naučit ve škole, nést odpovědnost za svá rozhodnutí v rodině," uvedla vrchní ředitelka a členka bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová. „Vize, že ochrana spotřebitele může umést lidem cestičky mezi nástrahami na finančním trhu, je absurdní.“ Výsledky šetření prokázaly dlouhodobé zkušenosti ČNB získané na základě podnětů od spotřebitelů, podle nichž jsou smlouvy na prodej produktů finančního trhu často velmi komplikované. V průzkumu 43% dotazovaných potvrdilo, že některým pasážím zcela nerozumí. Z účastníků průzkumu, kteří uvedli, že některým pasážím nerozuměli, nakonec předloženou smlouvu přesto podepsala celá polovina.
Z průzkumu realizovaného STEM/MARK dále vyplynulo, že zatímco 62 % lidí se domnívá, že znají rozdíl mezi debetní a kreditní kartou, ve skutečnosti je správně rozliší pouze 52 % z těchto 62 % (tedy necelá třetina celku). Kreditní kartu využívá 24 % lidí, z nich tři pětiny na běžné nákupy. Za největší rizika spojená s kartami považují zneužití, ztrátu a krádež (43-39-33 %). Internetbanking využívá třetina lidí. Jen necelá třetina lidí ví, co znamená zkratka RPSN (a rozepsat ji dokáže třetina z těch, co tvrdí, že vědí, co znamená). Pro 80 % oslovených zůstává hlavním kritériem výběru úvěru výše měsíční splátky, pro 71 % pak úroková sazba.
Jak je to dle průzkumu z tvorbou finančních rezerv? Z 60 % oslovených, kteří si ji dle jejich vyjádření tvoří, ji dvě pětiny nechávají na běžném účtu. Na nepředvídané výdaje spoří 57 % oslovených, 65 % domácností je schopno ihned koupit například nový spotřebič, bude-li třeba. Proti případné ztrátě příjmu si spoří 35 % lidí. Na stáří je dle vlastního mínění dostatečně zajištěno 44 % oslovených. O zajištění na stáři celkem uvažovalo 59 % procent oslovených, z nichž 45 % se hodlá financovat příjmem z důchodu, z penzijního připojištění 43 % a z vlastních úspor 30 %. Třetina lidí si rezervu na stáří nevytváří s tím, že většinově tvrdí, že nemají z čeho. Z otázek týkajících se řízení financí v rámci domácnosti vyplynulo, že zatímco o svých vlastních penězích má přehled 92 % lidí, v případě více jak jedné osoby v domácnosti 79 % lidí. O hospodaření domácnosti samo rozhoduje 44 % oslovených, společně s dalším členem domácnosti 33 % oslovených. 45 % si tvoří rozpočet domácnosti a 95 % jej alespoň někdy kontroluje. Většina z nich (44 %) jej tvoří na měsíc dopředu. 37 % oslovených si schovává většinu účtenek.
Shrnutí hlavních závěrů šetření i plné znění závěrečné zprávy je zveřejněno na internetových stránkách Ministerstva financí i České národní banky. ČNB aktivně podporuje finanční vzdělávání již řadu let, protože vzdělaný spotřebitel odpovědně hospodaří s penězi a snáze se vyhne ztrátovým transakcím na finančním trhu. Společně s Ministerstvem financí a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy je ČNB gestorem Národní strategie finančního vzdělávání. Měření finanční gramotnosti umožní, aby se naplňování strategie zaměřilo na největší nedostatky. Součástí českého dotazníku byly i otázky z mezinárodního šetření OECD, na základě kterých bude zveřejněno srovnání napříč zapojenými zeměmi na konci roku 2011.
(Zdroj: ČNB, MF ČR, STEM/MARK)