Korupce zůstává jedním z největších problémů ve všech „nových“ členských zemích Evropské unie i v ostatních transformujících se státech východní Evropy. Korupce je lákává nejen pro soukromé subjekty, které díky vhodně umístěné obálce (resp. převodu na správný účet) mohou dosáhnout velkého zisku. Ještě větším „tahounem“ korupce se ukazuje být státní byrokracie, která nejen že pasivně podléhá nabízené korupci, ale často i aktivně vytváří situace, které ke korupci vedou.
Následky korupce jsou těžko kvantifikovatelné, ale bezesporu jsou ohromné. Nejnovější studie Světové banky odhaduje, že náklady na korupci dosahují až 3 % obratu firem v Ázerbajdžánu a Kyrgyzstánu. V Rusku je to 1 % a v České republice okolo 0,5 % obratu.
Rozšíření korupce dobře měří i jiný ukazatel Světové banky: výskyt korupce měřený podílem firem ucházejících se o veřejné zakázky, které se uchýlily ke korupci. Nejvyšší podíl je v Albánii: Přesně polovina všech firem uplácí veřejné činitele, aby se dostala k veřejným zakázkám. Další v řadě je Srbsko a Lotyšsko s podílem okolo 30 %. A hned za nimi je Česká republika, kde čtvrtina firem přiznává korupci ve veřejných zakázkách. Pro srovnání: Ve Slovinsku, Estonsku a Řecku je to okolo 10 %, ve Španělsku 5 % firem.
Že situace v České republice není dobrá, naznačuje studie Světové banky několikrát. Nejvíce varující je podíl firem, které uvádějí, že korupce pro ně představuje vážnou překážku podnikání. Tento podíl je opět nejvyšší v Albánii (přes 60 % všech firem), následují Kyrgyzstán, Makedonie, Srbsko, Moldávie a … Česká republika s podílem 50 % firem ohrožených korupcí. Mezi novými členskými zeměmi jsme jasně nejhorší, za námi je Polsko s podílem pod 40 %, nejlepší je Slovinsko s 15 %.
Kromě varující
úrovně korupce je ještě více zarážející její
dynamika. Česká republika je zemí, kde se mezi roky 2002 a 2005 podíl firem stěžujících si na korupci zvýšil nejvíce z celého vzorku Světové banky! Zatímco v roce 2002 považovalo korupci za ohrožení 25 % firem, loni to byla již polovina… Za stejné období se situace zhoršila už jenom v Srbsku, Rusku, Maďarsku a Ázerbajdžánu, ovšem ne tak dramaticky jako u nás.
Je charakteristické, že zemí, kde se firmy nejvíce přestávají obávat korupce, bylo do loňského roku Slovensko, tj, země s nejradikálnějším reformním programem v regionu… Tolik tedy o souvislosti mezi politiky-reformátory a korupcí: čím více reforem, tím méně korupce, ne naopak!