Hlavní ekonom Analytics Mark Zandi vysvětloval na Bloombergu svůj pohled na vývoj sazeb v USA. Podle něj může jejich snižování začít v červnu, klesnout mohou letos několikrát a „pokles sazeb je určitě pravděpodobnější než jejich růst“. Ekonom tím reagoval na úvahy Torstena Sloka, který hovoří o silné ekonomice a neochotě inflace vracet se až ke 2 %. A tudíž o možném zvyšování sazeb.
Zandi rovněž dostal dotaz týkající se fiskálního výhledu Spojených států. Podle něj jde o důležité téma, zmínil v této souvislosti predikce Rozpočtové kanceláře Kongresu, podle nichž by míra vládního zadlužení měla v následujících desetiletích prudce růst. Podle ekonoma tak na jednu stranu nejde o „největší problém, který tu je právě v tuto chvíli, ale budeme se mu muset věnovat v nepříliš vzdálené budoucnosti.“
Podmínkou pokračující síly americké ekonomiky je podle ekonoma růst mezd převyšující míru inflace. Tedy pozitivní růst mezd reálných, který již nějaký čas probíhá. A podle Zandiho se jedná o jeden z hlavních důvodů, proč je na tom relativně dobře spotřebitelský sentiment. Reálné mzdy klesaly v době, kdy se inflace držela na velmi vysokých hodnotách, současný trend jejich růstu by ale podle experta měl pokračovat, a to i díky velmi silnému trhu práce. Nezaměstnanost se totiž drží pod 4 % a ekonomika je tak ve stavu plné zaměstnanosti.
Zandi se také domnívá, že inflace by měla i nadále klesat, což se bude také promítat do vyšších reálných mezd. Americký spotřebitel přitom tvoří rozhodující část celkové poptávky v americkém hospodářství a „pokud jste u něj optimističtí, platí to rovněž o ekonomice, a to i na globální úrovni.“ Ekonom pak v této souvislosti připomněl, že „americký spotřebitel nakupuje hodně toho, co zbytek světa vyrábí.“ Právě proto by situace v USA měla pomáhat zároveň světové ekonomice.
Kde by se ekonomika mohla nacházet v listopadu, tedy v době konání prezidentských voleb? Zandi míní, že „bude v pohodě“. Příliš přitom podle něj nezáleží na tom, zda a kolikrát do té doby sazby vlastně klesnou. Důležitější je vývoj na zmíněném trhu práce a růst reálných mezd. K tomu „lidé bohatnou díky růstu cen akcií, 60 % Američanů jsou totiž akcionáři.“ Za největší rizika popsaného scénáře pak ekonom považuje ceny ropy a sazby na hypotéčním trhu.
Zandi se tedy ve svém pohledu na další vývoj neshoduje se zmíněným ekonomem Apollo Global Management Torstenem Slokem, který míní, že inflace už nebude tak ochotně klesat jako doposud. Pokud se k tomu přidá silná ekonomická aktivita a trh práce, podle Sloka to může dokonce místo poklesu sazeb přinést jejich růst.
Zdroj: Bloomberg