Posledních šest měsíců bylo v americké ekonomice tak skvělých, že se Fed cítí velmi nejistě, aby teď něco podnikl. A tak pro začátek vedení Fedu alespoň mění svoji komunikaci v tom smyslu, že s ohledem na klesající inflaci, již další restrikce nebude zapotřebí, přičemž zde panuje všeobecné přesvědčení, že příští pohyb oficiálních sazeb bude směrem dolů. Nicméně načasování zahájení cyklu snižování úrokových sazeb však zůstává těžké odhadnout.
Je jasné, že Fed chce mít větší jistotu, že inflace opravdu směřuje k dvouprocentnímu cíli, a tak se novináři na tiskové konferenci snažili z J. Powella vypáčit, kolik času (a nových dat) budou centrální bankéři potřebovat k tomu, aby mohli nad inflací deklarovat vítězství a zahájili zároveň cyklus redukce úrokových sazeb. K tomu šéf Fedu poznamenal - a to byla asi nejdůležitější informace z tohoto zasedání FOMC, že on osobně vidí jako nepravděpodobné, že by ke snížení sazeb došlo již v březnu. Nicméně k tomu je třeba dodat, že šéf Fedu tento výrok pronesl velmi opatrně a březen i tak zcela nevyloučil.
Druhou důležitou informací, jež z washingtonské centrály Fedu k trhům doputovala, byla Powellova odpověď na otázku, zdali se američtí centrální bankéři rovněž bavili o zpomalení druhé formy restrikce, kterou je kvantitativní utahování alias prodeje dluhopisů z bilance Fedu. Podle Powella seriózní debata na toto téma začne právě na příštím - tedy březnovém - zasedání americké centrální banky. Z toho lze odvodit, že pokud nedojde k nějakému nečekanému poklesu bankovních rezerv v systému (v tomto kontextu je zajímavé, že při ročním výročí americké bankovní mini-krize se opět dostávají pod tlak akcie některých regionálních bank v USA), tak tempo prodejů dluhopisů bude zřejmě zpomaleno někdy okolo poloviny tohoto roku.
Z výše uvedeného je jasné, že míra monetární restrikce zůstává v USA prozatím na nezměněné úrovni a budou to patrně lednová a únorová inflační data (zejména pokud jde o ceny zboží a služeb), jež rozhodnou o tom, co bude dít v březnu. Náš základní scénář však zůstává ten, že nejprve přijde nová kvartální makro-prognóza (zveřejněná v březnu), jež bude komunikovat nová (vice holubičí) očekávání ohledně dalšího pohybu Fed sazeb s tím, že k jejich prvnímu snížení dojde teprve ve druhém čtvrtletí.
TRHY
Koruna
Koruna se během včerejšího obchodování dostala znovu pod tlak. Impulsem k překročení hranice 24,80 EUR/CZK byl tentokrát silně holubičí komentář viceguvernéra Jana Fraita. Ten bude v příštím týdnu hlasovat pro pokles sazeb přinejmenším o 50bps, dokáže si však představit i razantnější krok. V relativně holubičím duchu se včera vyjádřil také další člen bankovní rady Tomáš Holub, který očekává debatu o snížení sazeb mezi 25bps a výraznějším pohybem dolů.
Tuzemský makro kalendář je dnes nabitý. Dopoledne přijde na řadu výsledek podnikatelské nálady PMI v českém průmyslu. Půjde o první vhled na kondici průmyslu na začátku roku 2024. Odpoledne pak bude zveřejněno lednové plnění státního rozpočtu. K tomu je potřeba připočíst dozvuky včerejšího zasedání Fedu na globálních trzích (viz úvodník).
Eurodolar
Přestože se eurodolar v průběhu včerejší seance tlačil až k hodnotě 1,09 (podpořen slabými americkými daty), tak nakonec po večerním zasedáním Fedu skončil den o figuru níže. Trh nejenže zklamalo to, co šéf Fedu indikoval, že v březnu by centrální banka úroky měnit neměla, ale navíc se objevil nový problém na scéně, a to v podobě další problematické regionální banky v USA (New York Community Bancorp). Pokud se přitom nákaza mezi regionálními americkým bankami bude šířit dále, tak to může dolar dostat pod tlak.
Jinak pokud jde o makrodata, tak dnes budou v popředí inflační data z eurozóny a index podnikatelské nálady z amerického průmyslu (obojí za leden).