Zatímco včera večer doručil Fed trhům holubičí překvapení, dnes bude v centru pozornosti ECB. Podobně jako na druhé straně Atlantiku nečekáme změnu úrokových sazeb, k posunu ale dojde v rétorice centrální banky. Předpokládáme, že ECB zvolí relativně neutrální tón, kdy na jedné straně de facto vyloučí další zvyšování úrokových sazeb, na druhé však trhům rozhodně neslíbí jejich brzký pokles.
To, že cyklus utahování měnové politiky je již na svém vrcholu, dokládá pohled na poslední makro čísla v eurozóně. Za prvé, celková inflace v listopadu již potřetí v řadě překvapila nižší hodnotou (meziročně 2,4 %) a stejně tak klesá i jádrová složka, třebaže zůstává nadále zvýšená 3,6 %. Za druhé, ekonomika eurozóny v zásadě stagnuje, a i přes mírné zlepšení zůstávají indexy PMI v pásmu recese.
Tento vývoj by ostatně měla reflektovat i nová prognóza ECB, od které čekáme revizi růstu a inflace směrem dolů. Podobným směrem půjdou i technické předpoklady prognózy (cena ropy, plynu a elektřiny), což by mohlo přinést revidovaný výhled na inflaci pro roky 2025 a 2026 pod 2 %. Čím výraznější bude korekce, tím větší voda na mlýn agresivním tržním sazkám, které aktuálně kalkulují s prvním poklesem sazeb již v dubnu a za celý příští rok počítají s jejich poklesem o 140bps.
ECB si však dá záležet na tom, aby výsledek zasedání nevyzněl příliš holubičím způsobem. Předpokládáme, že centrální banka bude nadále, i když možná v menší míře, upozorňovat na proinflační rizika, především ve spojení s trhem práce, resp. aktuálně probíhajícím mzdovým vyjednáváním. Jejich výsledek však bude mít ECB k dispozici až na jaře. Proto centrální banka zopakuje svůj přístup závislý na příchozích datech a je možné, že se ústy Christine Lagarde vymezí vůči agresivním tržním sázkám na brzký začátek snižování úrokových sazeb.
V našem základním scénáři počítáme s prvním poklesem sazeb na červencovém zasedání s tím, že rizika jsou vychýlena ve prospěch dřívějšího startu. Současné tržní sázky nicméně hodnotíme jako přehnané. V souhrnu by měla depozitní sazba ECB v roce 2024 poklesnout o 100bps na 3,0 %. Zároveň počítáme i se zrychlením tempa kvantitativního utahování (QT) prostřednictvím ukončení reinvestic v rámci programu PEPP, o kterém by se dnes měla začít vést diskuze.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna včera v reakci na holubičí obrat amerického Fedu posílila přibližně o 10 haléřů k úrovni 24,40 EUR/CZK. Dnes musí být koruna znovu ve střehu vzhledem k odpolednímu zasedání ECB, od které nečekáme tak agresivní holubičí otočku jako u Fedu, ale spíše posun k relativně neutrální rétorice (viz úvodník). I tu by si však mohly trhy zmlsané Fedem vyložit po svém a dále zaceňovat poměrně agresivní pokles sazeb v eurozóně.
Z pohledu ČNB a blížícího se zasedání interpretujeme včerejší holubičí překvapení ze strany Fedu jako další argument pro snížení sazeb o čtvrt procentního bodu již v prosinci. Ostatně v podobném duchu hovořil i člen bankovní rady Jan Procházka. Komentář Evy Zamrazilové naproti tomu působil relativně neutrálně - sama vidí prosincové zasedání 50:50. Viceguvernérka zároveň zopakovala nejistotu ohledně efektu lednového přecenění.
Eurodolar
Americký dolar se po středečním zasedání Fedu dostal pod tlak a výrazně oslabil. Poté, co nová prognóza potvrdila vrchol cyklu zvyšování úrokových sazeb a směrem k příštímu roku ukázala na pokles sazeb o 75bps, eurodolar vystřelil vzhůru z okolí 1,08 nad 1,09 EUR/USD. Dnes se dostává míč na stranu ECB, která podle našeho názoru nebude chtít trhům vyslat příliš holubičí signál (viz úvodník) - to by teoreticky mohlo udržet dolar pod tlakem.
Akcie
Dow Jones Industrial Average včera výrazně poskočil o více než 400 bodů na nový rekord. Federální rezervní systém (Fed) naznačil, že příští rok provede několik snížení úrokových sazeb, což uspokojilo investory, kteří doufali, že centrální banka konečně začne uznávat zpomalující trend inflace a přistoupí k méně agresivní měnové politice. Wall Street závěr: Dow Jones +1,4 %; S&P 500 +1,34 %; Nasdaq Composite +1,35 %.