Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v říjnu dál zhoršily, Index nákupních manažerů (PMI) vykázal hodnotu 42 bodů, zatímco o měsíc dříve to bylo 41,7 bodu. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru. Index tak signalizoval slabší, i když stále ostré zhoršení provozních podmínek v sektoru. Útlum patřil mezi nejprudší v tomto roce.
Česká výroba v říjnu opět signalizovala rapidní měsíční zhoršení zdraví sektoru. Útlum poháněly pokračující poklesy ve výrobě a nových zakázkách v důsledku odkládání a rušení objednávek vzhledem ke ztíženým podmínkám poptávky. To vedlo k dalším redukcím nákupu vstupů, skladových zásob a zaměstnanosti, přičemž tempo propouštění dosáhlo druhé nejvyšší hodnoty od června 2020. Obchodní důvěra zároveň oslabila.
"V prostředí českého zpracovatelského sektoru se toho během října mnoho nezměnilo, výstup, nové zakázky i zaměstnanost dál klesly. Pracovních ztrát přibývalo a zaměstnanost klesla druhým nejrychlejším tempem od začátku pandemie. Slabá poptávka na domácími zahraničním trhu spolu s nárůstem zpráv o rušení zakázek tížily očekávání a optimismus firem klesl na nejnižší hodnotu v roce 2023," uvedla vedoucí ekonomka S&P Global Market Intelligence Sian Jones.
Nižší finanční zátěž spojená s omezováním výdajů výrobců a snahou dodavatelů zajistit odbyt se podle ní odrazila v největším snížení prodejních cen od poloviny roku 2009, protože i výrobci bojovali o pozornost odběratelů. Nižší příjem nových zakázek firmy v říjnu vedl k omezování výdajů. Nenahrazovaly se dobrovolné odchody a zaměstnanost prudce klesla. Počet zaměstnaných klesl druhým nejvyšším tempem od června 2020.