Aktualizováno Ani další osobní schůzka amerického prezidenta Joea Bidena se šéfem Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym nepřinesla dohodu o navýšení dluhového stropu Spojených států, která by odvrátila hrozící platební neschopnost federální vlády. Oba aktéři diskusi označili za produktivní, hovořili ale také o přetrvávajících neshodách. Na jejich vyřešení nezbývá mnoho času, neboť vláda by podle ministerstva financí nemusela být schopná splácet své účty už 1. června a jakákoli dohoda by musela projít Kongresem.
Biden se s McCarthym sešel potřetí za poslední dva týdny, přičemž mezitím probíhala intenzivní jednání jejich týmů. Podle listu The New York Times (NYT) však pozice obou stran zůstávají daleko od sebe, zatímco prezident a jeho demokraté odmítají škrty požadované republikány za souhlas s navýšením dluhového stropu.
Kongres v americkém systému stanovuje limit pro zadlužení státu, který už byl mnohokrát navýšen či pozastaven kvůli neustálým rozpočtovým schodkům za demokratických i republikánských prezidentů. Ještě nikdy se nestalo, že by USA na strop narazily a přestaly být schopné pokrývat své závazky. Takový scénář by měl podle prognóz dramatické dopady nejen na americkou, ale i světovou ekonomiku.
Sněmovna reprezentantů ovládaná republikány koncem dubna schválila navýšení dluhového stropu, které by problém odsunulo na několik měsíců. Spojila ho ale rozsáhlými rozpočtovými škrty v příštích deseti letech a zrušením některých opatření z Bidenovy domácí agendy, na což odmítl přistoupit demokraty kontrolovaný Senát. Ten stejně jako Biden požadoval zvýšení dluhového stropu bez jakýchkoliv podmínek. V posledních týdnech se obě strany snaží najít oboustranně přijatelný postup, což je velmi složité i vzhledem k rozložení sil v Kongresu.
McCarthy po jednání s Bidenem, které se uskutečnilo v pondělí večer místního času (v noci na dnešek SELČ), vyjádřil přesvědčení, že obě strany chtějí dosáhnout dohody. Ve vyjednávání nyní podle něj budou pokračovat týmy obou stran a také on s Bidenem bude o problematice každý den mluvit, dokud se nedohodnou.
Pozitivně laděné bylo i vyjádření Bidena, který stejně jako McCarthy pondělní schůzku označil za produktivní. "Znovu jsme si zopakovali, že platební neschopnost není možností a jediným způsobem, jak se posunout kupředu, je v dobré víře směřovat k oboustranné dohodě," uvedl Biden v prohlášení.
Podle agentury AP přetrvávají neshody na základních bodech. Je mezi nimi výše výdajů pro nadcházející fiskální rok nebo délka působnosti úsporných opatření. Republikáni z původně navržených deseti let slevili na šest, Biden ovšem odmítá požadované škrty s tím, že by se dotkly i chudých Američanů a desetitisíců pracovních míst policistů či učitelů. Prezident chce státní dluh snižovat zvýšením daní bohatým a některým velkým firmám, což zase odmítají republikáni.
Ti ovšem také odmítají sáhnout na největší položky v americkém rozpočtu, tedy výdaje na obranu, důchody a státní zdravotní pojištění, přičemž u obranného rozpočtu dokonce prosazují zvýšení. Deník NYT nedávno odhadl, že při splnění těchto podmínek by převedení jejich legislativního návrhu do praxe vyžadovalo drastické škrty v ostatních oblastech jako jsou rozpočty ministerstev zdravotnictví nebo školství.
Spojené státy jsou podle listu The Washington Post jednou z pouhých dvou zemí světa, které mají zákonný limit na výši zadlužení. V Dánsku je přitom strop tak vysoko, že je "v zásadě formalitou". Americký limit činí aktuálně 31,4 bilionu dolarů (asi 690 bilionů Kč), přičemž hospodaření státu na něj narazilo už v lednu a od té doby ministerstvo financí spoléhá na krizová opatření.
Kdy přesně už se USA nebudou moci obejít bez nového zadlužení, není jasné. Ministryně financí Janet Yellenová v pondělí zopakovala, že by se tak mohlo stát už 1. června. Nová analýza expertů z výzkumného ústavu Bipartisan Policy Center zase uvádí, že vláda bude od příštího týdne operovat s "nebezpečně nízkými rezervami" a že riziko kolapsu bude s každým červnovým dnem narůstat.