Při rozsáhlé razii v 11 německých spolkových zemích zatkla dnes ráno policie 25 lidí patřících k extremistické pravicové skupině, která podle vyšetřovatelů plánovala převrat a ozbrojené útoky proti státu. Deník Bild uvedl, že vůdci skupiny byli člen německého šlechtického rodu a soudkyně a bývalá poslankyně za pravicově populistickou stranu Alternativa pro Německo (AfD). Skupina se podle agentury Reuters snažila o navázání kontaktů s Ruskem. Kreml však popřel, že by se skupinou měl cokoliv do činění. Zátahy, které německý ministr spravedlnosti Marco Buschmann označil za protiteroristickou operaci na obranu demokracie, se odehrály také v Itálii a Rakousku. Zadržená teroristická skupina plánovala novou armádu a násilný vpád do sídla německého parlamentu, uvedl nejvyšší německý státní zástupce Peter Frank. I liberální demokracie jako Německo se musí umět bránit, řekl prezident Frank-Walter Steinmeier. Alternativa pro Německo (AfD) odsoudila pokus o svržení demokracie v zemi. Poslanec AfD českého původu Petr Bystroň nevěří, že pravice je hrozba pro Německo.
Skupina byla složena z přívrženců radikálního hnutí Říšští občané (Reichsbürger), které popírá legitimitu spolkové republiky a vyzývá ke svržení spolkových institucí a ke kterému se podle kontrarozvědky BfV hlásí až 21.000 lidí. Podle spolkové prokuratury se snažila získat pro svůj plán i příslušníky německé armády. Mezi zadrženými je podle agentury DPA i člen elitní armádní jednotky Komando speciálních sil (KSK), jejíž část už v roce 2020 ministerstvo obrany zrušilo kvůli podezřením z pravicového extremismu.
Deník Bild uvedl, že k vůdcům skupiny patřila někdejší poslankyně Spolkového sněmu za AfD a soudkyně Birgit Malsacková-Winkemannová a člen německého šlechtického rodu, 71letý Heinrich XIII. Prinz Reuss.
Podle vyjádření spolkové prokuratury, na které se odvolává agentura Reuters, skupina plánovala dosadit Heinricha XIII., jehož předci v minulosti vládli části dnešního východního Německa, po převratu do čela Německa. Za tímto účelem se šlechtic pokusil spojit s představiteli Ruska, které mělo podle představ skupiny napomoci svržení vlády a nastolení nového uspořádání v Německu. V kontaktech na Rusko skupině údajně pomáhala ruská občanka Vitalija B.
Nejvyšší státní zástupce Peter Frank poté na tiskové konferenci řekl, že zadržená teroristická skupina plánovala vybudovat novou armádu a existoval také plán na násilný vpád do sídla parlamentu. Řekl také, že extremisté zastávali různé spiklenecké teorie včetně teorie amerického konspiračního hnutí QAnon. Osm z 25 zadržených je podle Franka již ve vyšetřovací vazbě.
Zadržení podle Franka vybudovali teroristické uskupení s cílem svrhnout současné demokratické zřízení. "Existoval i plán na vpád do Spolkového sněmu," uvedl. "Motivací byly různé spiklenecké teorie a také QAnon," řekl. Skupina byla složena mimo jiné z přívrženců radikálního hnutí Říšští občané (Reichsbürger), které popírá legitimitu spolkové republiky.
Skupina měla vytvořenou radu, která podle Franka byla politickým vedením. Snahou bylo vytvořit také novou německou armádu s regionálními milicemi. Dodal, že někteří ze zadržených a podezřelých působili v německé armádě.
Moskva popřela, že by měla se skupinou cokoliv společného. "O žádném ruském vměšování nemůže být řeč," uvedl podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že se jedná o "vnitřní záležitost Německa".
Členové extremistické skupiny Říšští občané chtěli podle spolkové prokuratury svrhnout státní zřízení a nahradit ho svým, jehož základy už měly vypracovány. "Členové sdružení si byli vědomi, že tento projekt lze realizovat pouze za použití vojenských prostředků a násilí proti představitelům státu, včetně páchání vražd," uvedla prokuratura podle DPA.
Italská policie podle agentury ANSA uvedla, že ve městě Perugia zatkla bývalého příslušníka německých speciálních jednotek, který spolu s dalšími členy skupiny plánoval ozbrojený útok na Spolkový sněm. Podle rakouského deníku Kurier byli v Rakousku v souvislosti s případem zatčeni nejméně dva lidé, jeden z Horních Rakous a druhý z Tyrolska. Další razie se odehrála v Dolních Rakousích.
"Demokracie se umí bránit: Od dnešního rána probíhá rozsáhlá protiteroristická operace. Spolková prokuratura vyšetřuje možnou teroristickou síť v prostředí Říšských občanů. Existuje podezření, že byl plánován ozbrojený útok na ústavní orgány," napsal na twitteru německý ministr spravedlnosti Buschmann. Podle ministryně vnitra Nancy Faeserové dávají plány státního převratu nahlédnout do "hlubiny teroristické hrozby".
Mluvčí generální prokuratury v Karlsruhe uvedla, že skupina zatím nemá název. Podle ní byla vytvořena na základě konspiračních teorií a její členové jsou pevně přesvědčeni, že Německu nyní vládne takzvaný hluboký stát (deep state), tedy skryté mocenské struktury, které fungují nezávisle na politickém vedení státu a sledují vlastní cíle.
Skupina podle vyšetřovatelů existuje nejpozději od listopadu 2021. Jejím ústředním orgánem byla "rada", která měla podobně jako běžné vlády své resorty - od spravedlnosti, přes zahraniční věci po zdravotnictví. "Členové 'rady' se od listopadu 2021 pravidelně skrytě scházeli, aby naplánovali převzetí moci v Německu a vytvoření vlastních státních struktur," uvedla prokuratura. Podle německých médií v čele "rady" stál právě Heinrich XIII. Prinz Reuss.
Vojenská odnož skupiny měla "odstranit" demokratický právní stát i na úrovni obcí či okresů. Skupina si byla vědoma toho, že během přebírání moci budou umírat lidé. "Nicméně tento scénář chápala jako nezbytný mezikrok k dosažení kýžené 'změny systému na všech úrovních'," dodalo státní zastupitelství.
Dvaadvacet zatčených jsou podle mluvčí přímo členové této organizace, z toho dva v ní měli vůdčí postavení. Tři zatčené osoby jsou považovány za podporovatele skupiny a dalších 27 lidí je vedeno jako podezřelí. Zhruba 3000 policistů při zátahu prohledalo více než 130 objektů. Zatčeni byli lidé v sedmi spolkových zemích a také v Rakousku a Itálii.
I liberální demokracie jako Německo se musí umět bránit, řekl Steinmeier
I liberální demokracie jako Německo se musí umět bránit, řekl dnes německý prezident Frank-Walter Steinmeier po zatčení organizované skupiny extremistů. Jejich plány na převrat označil za novou úroveň hrozby. Spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová slíbila, že Německo bude proti extremistům tvrdě postupovat.
Při rozsáhlé razii v 11 německých spolkových zemích zatkla dnes ráno policie 25 lidí patřících k extremistické pravicové skupině, která podle vyšetřovatelů plánovala převrat a ozbrojené útoky proti státu. Součástí skupiny byli přívrženci radikálního hnutí Říšští občané (Reichsbürger), které popírá legitimitu spolkové republiky a vyzývá ke svržení spolkových institucí.
Pokud se potvrdí, že skupina chystala teroristické činy, musí podle německého prezidenta stát přijmout jasná opatření a trestní právo stanovit hranice. "Naše liberální demokracie musí být také obranyschopná," podotkl v rozhovoru s rozhlasovou stanicí MDR Aktuell. Vyslovil se i za to, aby zastánci liberálního, demokratického a otevřeného Německa byli v debatách - třeba i na sociálních sítích - více slyšet.
Ministryně Faeserová na tiskové konferenci poskytla detaily o skupině. "Je očividné, že organizace měla dvě složky. Takzvanou radu a vojenské křídlo. To již samo o sobě ukazuje na nebezpečnost tohoto údajného teroristického uskupení," řekla.
Na zátahu proti radikálům se podle ní podílelo na 3000 policistů. "Byla to náročná operace a já jsem ráda, že se všichni vrátili v pořádku," poznamenala. To, že Německo dokázalo plány na převrat odhalit a proti strůjcům zakročit, je podle ministryně důkazem, že země má silné základy právního státu.
Za profesionálně odvedenou a logisticky velmi náročnou práci dnes policistům poděkoval i ministr spravedlnosti Marco Buschmann. Dokazuje podle něj, že německá demokracie je obranyschopná.
Alternativa pro Německo odsoudila pokus o svržení demokracie v zemi
Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) odsoudila pokus o svržení demokracie v zemi a vyzvala k plnému objasnění případu. V prohlášení k dnešní rozsáhlé policejní razii to uvedli spolupředsedové strany Tino Chrupalla a Alice Weidelová.
Mezi zadrženými jsou někdejší poslankyně Spolkového sněmu za AfD a soudkyně Birgit Malsacková-Winkemannová a podle deníku Sächsische Zeitung také bývalý radní za AfD v saském krušnohorském městě Olbernhau.
"Stejně jako většina občanů jsme se o případu dozvěděli z médií. Takové pokusy odsuzujeme a důrazně odmítáme," uvedli Weidelová s Chrupallou o aktivitách zadržených. "Nyní musíme počkat na vyšetřování. Máme plnou důvěru v zúčastněné úřady a žádáme rychlé a plné objasnění," dodali spolupředsedové.
Poslanec AfD českého původu Bystroň nevěří, že pravice je hrozba pro Německo
Německu nehrozí nebezpečí z pravicového politického spektra, ale od přistěhovalců. Na twitteru to dnes napsal poslanec protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň, který je českého původu. Dnes zadrženou skupinu lidí včetně soudkyně a bývalé poslankyně AfD považuje za skupinu důchodců, která by neobsadila ani radnici v San Marinu. Podle vyšetřovatelů ale zadržení plánovali převrat a ozbrojené útoky proti německému státu.
"Státní převrat s padesáti důchodci? Neobsadili by ani radnici v San Marinu! Snahy vybájit si 'nebezpečí zprava' je stále absurdnější," napsal Bystroň. "Vraždilo se ale v Illerkirchbergu, Kandelu, Würzburgu," dodal. Upozornil tak na místa, kde zabíjeli či útočili přistěhovalci.